V šestnácti letech dělají kluci leccos. Poznávají první lásky, chodí do tanečních, vymýšlejí lumpárny. Příbramský fotbalista Tomáš Pilík už v tomhle věku hrál fotbalovou ligu. A co víc, dokázal v ní také skórovat. Do dneška je jeho zápis rekordní, žádný jiný hráč se v nižším věku v nejvyšší soutěži nikdy střelecky neprosadil.
Kdo by si ale tenkrát v roce 2005 pomyslel, že se rodí kanonýrská hvězda, spletl by se. Pilík má do dneška na kontě pouze patnáct ligových branek. Zároveň ale platí i tahle pravda: Tomáš Pilík góly střílet umí. Minulý víkend to dokázal proti Jihlavě, jeho Příbram vyhrála 4:1 a on nasázel do její sítě hattrick. První hattrick kariéry!
„Já snad nikdy v lize nedal ani dvě branky v jednom zápase. A teď hned tři. Je to krásný pocit,“ usmíval se Tomáš Pilík. „Ale hlavně jsem šťastný, že jsme vyhráli, to je pro mě důležitější než osobní stastiky,“ dodal šestadvacetiletý záložník.
V Příbrami už jste hodně dlouho a patříte mezi důležité hráče. Když se vám takhle daří, nemáte chuť vyzkoušet fotbal v lepším klubu?
Jsem tu dlouho, to je pravda. Také je pravda, že jsem tu rád. Ale asi každý fotbalista by si chtěl vyzkoušet hrát ve špičkovém klubu. Pokud bych nějakou takovou nabídku dostal, určitě bych nad ní vážně uvažoval. Uvidíme, jestli se něco přihodí v zimě.
Dokážete popsat, jaká je po těch letech vaše pozice v příbramském týmu?
Jsem odchovanec, pevná součást kabiny. Je pravda, že už mám v týmu vybudovanou určitou pozici, což je spojené i s nějakým očekáváním. Na hřišti bych měl patři k tahounům. Snažím se, abych jím skutečně byl.
Zatím se vám v lize povedlo nastřílet maximálně tři branky za sezonu. Proti Jihlavě jste stihl dvě za první poločas. Co pak probíhalo o přestávce v kabině?
Samozřejně mě napadlo, že by bylo pěkné ten hattrick zkompletovat. I kluci mě nabádali, abych se ještě trefil a slibovali mi, že mi budou přihrávat. Je to práce celého týmu, že mi to vyšlo. Zkusil jsem to a ono to vážně i potřetí do branky zapadlo.
Před tím třetím gólem jste vypadal při střele opravdu hodně soustředěně. Dával jste si záležet?
Postupoval jsem středem a jihlavská obrana byla celá roztažená. Měl jsem poměrně dost času, abych si střelu připravil, takže to tak mohlo vypadat, že se na ní hodně soustředím. Trefil jsem to přesně k tyči, jak jsem chtěl.
Vzápětí jste se díval kamsi k nebi a vypadalo to, že nemůžete ani uvěřit...
Hattrick se nedává každý den, zvlášť v mém případě. Hrozně mě to těšilo. Navíc to byla trefa na 4:0, takže bylo jasné, že už ten zápas zvládneme.
Na střílení branek je ve vašem mužstvu hlavně útočník Roman Bednář, který je nyní zraněný. Znamená to, že jste mu svou kanonádou sebral místo v sestavě?
To určitě ne. Až se Bedna uzdraví, určitě bude hrát. Já uvidím, jak trenér potom v sestavě naloží se mnou.
Většinou nastupujete na kraji zálohy, ale při Bednářově absenci z vás kouč Pavel Tobiáš udělal útočníka. Měli jste se v té roli točit s Janem Rezkem. Jak vám to spolu sedělo?
Trenér chtěl, aby jsme se střídali na vrcholu útoku, napadali a hodně běhali. Odvedli jsme dobrou práci. Jen škoda, že se nepovedlo skórovat také Rézovi, zasloužil by si to.
Mluvíte o napadání soupeřovy rozehrávky a presování. To byla proti Jihlavě taktika, že?
Také to mohlo vypadat, že jsou pořád zalezlí vzadu, i když prohrávají. Ale bylo to tím, že my jsme je tím presinkem výš nepustili.
Tenhle styl hry se vyžaduje i v top klubech, je moderní. Jak těžké je vydržet při agresivním napadání tempo celý zápas?
Jsou chvíle, kdy v utkání změníme hru a zalezeme, abychom si ulevili. To napadání nejde vydržet furt, je to nesmírně fyzicky náročné.
A jak náročné pro Příbram bylo zapomenout na předchozí dvě kola, z nichž jste měli nula bodů a kruté skóre 0:7?
Já bych řekl, že ty předchozí zápasy nebyly úplně zlé, jen v pokutovém území jsme před brankou soupeře byli marní. Teď jsme si řekli, že na soupeře vletíme a budeme posílat před branku centr za centrem. A také jsme se podle téhle šablony dostali do vedení. Snad to zase bude dobré a i dál navážeme na loňskou vydařenou sezonu.
