"Radši bych byl jen někde v koutku a občas nastoupil, přispěl radou. Ale holt jsem na hřišti pořád, hraju, co to dá," smířil se. Před sedmi lety Most dotáhnul k historickému postupu mezi českou smetánku; taky jako kapitán.
Teď je vůdcem zase, ale jeho misí je udržet pro Baník profesionální soutěž. "Asi je před námi dlouhá cesta, než budeme konkurenceschopní ve 2. lize," nenosí růžové brýle. "Máme dost mladých, nezkušených, musíme vyzrát. Myslím, že z tribuny je to dost vidět."
Devětadvacet inkasovaných gólů, to je s poslední Opavou nejhorší bilance.
"Vítězství se dělá v obranné fázi. Musíme být v prostorech, kde být máme, ale tam jsme málokdy. Když potřebujeme rozehrát, nabízí se málokdo. Na hráče doléhal tlak, báli se zkazit," pojmenoval kreativní záložník hlavní problém.
"Třeba Jakub Kotlan hrál výborně. Mladí porostou, budou lepší a lepší. Ale v takovém počtu je to složité, hlavně pro ně. Z dorostenecké soutěže hned o záchranu 2. ligy, to je náročný přechod."
Ústecký rodák si musí připadat jako učitel v mateřské školce. "Kdokoli k nám přijede, má osu protřelých hráčů, udělá si ji každý trenér," vnímá druholigové soupeře.
"Já jsem rád, že hraju, ale je těžké s tou páskou mužstvo vést. Člověk má nějaké povinnosti, nesmí to vzdávat, ale s tím věkem už je větší realista..." tvrdí 36letý obdivovatel bývalého křídla Barcelony a španělské reprezentace Txikiho Begiristaina.
Jeho sen vrátit Most do 1. ligy je v nedohlednu. "Já to měl vždycky založené na tom, že jsem hrozně rád vyhrával. Potřebuju lidi kolem sebe, aby to měli taky takhle nastavené. Jít za nějakým úspěchem, něco, co by mělo smysl," povídá rekreační lyžař.
Ale na mladé se nezlobí: "My byli úplně stejní jako tahle generace. Jenže jsme se dostali do sestavy jeden dva za odměnu, hrál jsi pět minut, konkurence byla jiná. A staří nás v pohodě ukočírovali."
