„Došlo k velkému zlomu, takové dva výsledky určitě tým zasáhnou. Snažili jsme se celý týden pracovat a motivovat se navzájem. Je to liga a stále máme před sebou čtyři zápasy. Takže to dohrajeme důstojně a budeme se snažit co nejvíce zápasů vyhrát,“ vypravoval Koubek po utkání na hřišti pražské Dukly. Hradci se to podařilo spíše až po přestávce, ale ani to jejich porážce 0:1 nezabránilo.
V boji o udržení jste si nepolepšili, naopak třináctá Slavia vám odskočila...
Tím, že jsme nezvládli důležité zápasy s týmy kolem nás, tak situace v tabulce se zdála jasná. Už jsme neřešili, jestli spadneme, ale stále jsme se snažili hrát naplno a důstojně. Stále je to Synot liga. Duklu jsme zlobili, v závěru jsme měli možnosti, bohužel jsme ale gól nevstřelili.
Věříte ještě v teoretickou šanci, že byste se v nejvyšší soutěži zachránili?
Uvidíme podle dalších výsledků. Ale stále je ve hře dvanáct bodů. Věříme, že se ještě můžeme dotáhnout. Ale samozřejmě nejsme hloupí a vnímáme situace, jaké se dějí kolem fotbalu.
Nepomohly vám ani výsledky vašich rivalů v boji o záchranu.
To je pravda, Slavia vyhraje nad Českými Budějovicemi a její náskok na nás je devítibodový, bodovaly i další týmy.
Doléhá na vás nějaká frustrace nebo odevzdání, když mluvíte o situaci ve fotbale?
To jsme si vyříkali po Příbrami. V kabině jsme si řekli, že s tím stejně my hráči nic neuděláme. V Budějovicích to bylo celkem v klidu, až potom jsme zjistili, že tam byly nějaké chyby rozhodčích. Ale to se stane. My jsme taky dneska chybovali při rohovém kopu, a proto jsme dostali gól a prohráli jsme 0:1.
Dukla však měla šance i při dalších rohových kopech, v hlavně v první půli do vaší šestnáctky stále létaly centry...
Dukla má standardky zvládnuté velmi dobře. Zesílili nám zadní tyč, to se nám stalo už proti Českým Budějovicím. Určitě se dívali na video a viděli, že se já i Kuba Chleboun necháváme strhnout. Přiběhnou nám tam tři hráči, necháme se jimi strhnout, ale zadní tyč je poté volná. Dukla to zahrála skvěle, měli dost šancí ze standardních situací.
V prvním poločase jste Hradec Králové držel dobrými zákroky. Jaký byl vůbec nejtěžší?
Při jednom rohu jsem chtěl boxovat balon, někdo mě zablokoval, tak jsem míč jen tak plácl před sebe. Štětina mohl střílet do prázdné brány, tak jsem do toho jen tak reflexivně skočil a trefil mě do nohy. Pak tam byly takové polosituace a střely z dálky, ale to bych měl chytat. Mrzí mě ale chyba u toho rohového kopu, že jsme se nechali stáhnout na přední tyč. Oni to zahráli na zadní a tam Beauguel hlavičkoval úplně sám.
Ve druhém poločase už Dukla nebyla tak aktivní. Cítili jste, že můžete utkání vyrovnat?
Když jsme drželi takový relativně dobrý výsledek, který jsme mohli zremizovat, tak jsme cítili, že gól můžeme dát. Dukla se trochu bála o výsledek. Vznikaly momenty, kdy jsme branku mohli vstřelit po lepším centru, nebo po lepším řešení situace. Největší šanci jsme měli na konci z přímého kopu. Extra mega šance jsme ale neměli. Takže asi zasloužená výhra Dukly.
Ještě k té šanci Hradce na konci zápasu. Vy jste byl také v útoku, vaši spoluhráči po zahrání přímého kopu reklamovali ruku ve zdi. Jak jste to viděl?
To nevím. Přemýšlel jsem nad tím, jestli budu sto metrů sprintovat zpátky, nebo jestli budu střílet. Takže to jsem neviděl. Ten trestný kop byla dobrá šance, bylo to zhruba ze 17 metrů. Tito chtěl přestřelit zeď, ale ta dobře vyskočila. Poté jsem mazal zpátky, pak jsem se zase vracel. Takže na konci jsem toho měl po těch dvou stovkách metrů celkem dost.
