Aniž by od loňského odchodu z Mladé Boleslavi zasáhl do zápasu, nizozemská liga skončila. Předčasně. Jako první z evropských soutěží.
„Osobně mě to ani nepřekvapilo,“ poznamenává osmadvacetiletý stoper.
„Samozřejmě mě to svým způsobem mrzí, protože jsem neodehrál to, co jsem byl zvyklý z české ligy. Ale zdraví je přednější. Není to příjemné, ale musíme to vzít. A teď čekat minimálně do září, jestli se situace zlepší. A doufat, že začneme.“
Nizozemsko patří k nejhůře postiženým zemím pandemií koronaviru, premiér Mark Rutte minulý týden prohlásil, že do září se nebudou pořádat žádné sportovní akce. A proto svaz ligu odpískal.
„Holandsko je relativně malá země, ale s velkým počtem obyvatel. Nakažených a mrtvých je hodně. Spousta lidí tu nemoc tady zlehčovalo a pak ji podle mě i možná někteří od nás dostali. Pak už si z toho takovou srandu nedělali,“ poznamenává Hájek.
Sám má podezření, jestli nemoc covid-19 neprodělal, byť to bylo ještě v lednu, kdy v Evropě virus z Číny neřádil a testy se nedělaly.
„Když jsme se vrátili ze soustředění, letěl jsem na pohřeb dědy a byl jsem dva dny mimo Nizozemsko. Pak jsem onemocněl. Myslím, že jsem tu nemoc možná měl. Chytli to i synové a žena,“ podotkl Hájek.
Ještě v lednu se do týmu vrátil, ale v březnu se fotbal zastavil. Poslední zápas nizozemské ligy se odehrál 8. března a Arnhem byl na sedmém místě tabulky.
„Už ani nevím, jak dlouho společně netrénujeme. A teď bychom se do toho měli dostávat... Možná je dobře, že ligu ukončili. Aspoň víme, na čem jsme. Rozhodnutí se pořád protahovalo. Měsíc, pak za další týden, za dalších pět dní, za další tři dny,“ líčí Hájek.
„Týmy tlačily na to, ať se to dohraje. I když všichni byli smutní, nakonec říkali: Hlavně ať jsme zdraví.“
Úřady se prý také obávaly hrát utkání bez diváků, protože by se fanoušci shromažďovali ve městě nebo před stadionem. „Kluci říkali, že místní starostové fotbal nechtěli. Báli se, že jak by fanoušci nemohli jít na stadion, sešli by se ve městě. Pak by se nemoc šířila. I když to možná působí dost dramaticky, myslím, že jiné řešení nebylo.“
V Nizozemsku nebyl vyhlášen mistr, z ligy nikdo nesestoupil a ani do ní nepostoupil. To se nelíbí druholigovým Cambuuru a De Graafschapu, které byly na postupových místech.
„Úplně je chápu. Kdybych byl v té situaci já, byl bych taky naštvaný. Ty dva druholigové kluby se budou odvolávat. Aby to bylo nějakým způsobem fér, liga by se mohla na příští ročník o dvě místa rozšířit.“
Hájek je zlínským odchovancem, v lednu 2017 přestoupil do mistrovské Plzně. Po dvou letech zamířil na hostování do Mladé Boleslavi, kde si ho vyhlédl Arnhem.
Uplynulý ročník však proseděl na lavičce, za áčko Arnhemu odehrál jen dvě pohárová utkání.
V zimní přípravě cítil, že by se jeho pozice pro jaro mohla změnit. Ale onemocnění na začátku sezony mu šanci vzalo
„Odtrénoval jsem celou zimní přípravu, myslím, že na 90 procent jsem měl hrát. Pak přišla věc, kterou člověk neovlivní. Za necelý rok, co jsem tady, máme už třetího trenéra. Obranu trenéři neradi mění, ale v některých zápasech jsem upřímně trochu cítil křivdu. Ale rozhodně nic nevzdávám,“ zdůrazňuje Hájek.
„Teď máme jednou za dva tři týdny testy, kde se bavíme individuálně s trenéry. Cítil jsem, že se se mnou trenér Sturing bavil na rovinu. Už jak jsme byli na soustředění, cítil jsem, že se mnou počítal. Ale nikdo neví, jestli tu bude i na příští sezonu.“
Český stoper čeká, jak to bude s tréninky.
„Mohli jsme být v tréninkovém centru maximálně čtyři lidi, ale nebyly to tréninky ve skupinách jako v Česku. Pořád nevíme, kdy můžeme začít po skupinkách. Hlavně zahraniční hráči na to čekají. Jestli máme trénovat jako teď další měsíc, tak můžou trénovat doma ve svých zemích a nemusí tu sedět na zadku.“
