"Trenér Minář mě i druhého krajního beka Honzu Kyselu nabádá k útočení. Poslední dobou mám štěstí, že mé střely končí gólem," řekl skromně Tomáš Fabián.
Neříkejte, že jde o štěstí. Vypadá to, že levačkou trefíte přesně místo, do něhož míříte. A navíc jsou to hodně ostré rány.
Na tréninku se to snažím pilovat, mířím hlavně na zadní tyč. Zrovna dneska se mi to svezlo a úplně přesně jsem se netrefil. Takže jsem byl rád, když střela skončila v brance.
V čem spočívá vaše kouzlo? Jako obránce se poslední dobou často dostáváte do šancí.
Dneska hrál přede mnou Honza Chramosta a hodně se stahoval do středu hřiště. Tak to bylo i před gólem. Seběhl si doprostřed, odtáhl obránce a tím se mi na levé straně otevřel prostor.
Pak vás ale Teplice výrazně přehrávaly.
Mají dobrej mančaft, není náhoda, že měly výbornou výsledkovou sérii. Naštěstí se nám v závěru podařilo výhru ubránit.
A tím se udržet v kontaktu s čelem.
Bylo jasné, že by nám ta špička utekla. Teplice by už měly sedmnáct bodů a my jen devět. Takhle mají čtrnáct, my dvanáct, to se nám určitě líbí víc.
Nenechali jste si poradit od kamarádů z druholigového Varnsdorfu? Ten ve středu vyřadil Teplice z poháru i s pomocí řady hostujících boleslavských hráčů.
Loni jsem tam hostoval i já, takže ve Varnsdorfu znám skoro všechny. Když jsem viděl ten pohárový výsledek, hned jsme si s klukama psali a pak se i bavili po telefonu. Říkali, že to tam Teplice v prvním poločase podcenili.
Prý se v úterý ženíte?
Ano, s přítelkyní čekáme miminko. Dnes jsem jí měl na tribuně, chodí s celou rodinou.
Které pozvete na veselku spoluhráče?
Ty co znám od mládí, Chramostu, Zahustela a Klobásu.
Stihl jste rozlučku se svobodou?
Nebyl na ní čas. Jen jsem si sedl s rodinou, možná něco většího naplánuju až po svatbě.
