Není to spíš ostudné?
Je to realita, se kterou musíme žít.
Nešlo zachránit šestnáctku?
Když Žižkov nedostal profesionální licenci, obvolával jsem ve třetí lize jeden klub po druhém podle umístění v tabulce. Hektika na poslední chvíli. Domažlice řekly: Jdeme do toho! Zaplatily vratnou kauci 300 tisíc, ze které se případně hradí poplatky, pokud by klub soutěž nedohrál. Pan Ticháček, prezident klubu, byl nadšený.
Proč cuknul?
Volal druhý den s velkou omluvou, že mi krátce před losováním soutěže přidělává potíže. Hřiště by ještě do potřebných parametrů zvětšit dokázal, ale finanční záruky garantovat nemohl.
Byla to velká rána?
To musíte respektovat, nic víc. Je to jako Varnsdorf, který si poprvé v historii vybojoval právo hrát první ligu. Jenže neměl stadion a nechtěl hazardovat.
Jaké důvody vám sdělovaly kluby, když druhou ligu odmítaly?
Hlavně peníze. Postupovaly by do profesionální soutěže, takže by musely doložit způsob financování, bezdlužnost, narychlo navyšovat rozpočet. Bylo strašně málo času na přípravu. Těžko mohly stihnout přípravu za jeden den, když by potřebovaly aspoň měsíc. Nemohly tušit, že dostanou takovou šanci.
Na moravské straně by se vhodní kandidáti našli.
Jenže to neumožňuje soutěžní řád. Místo uvolnila Viktoria Žižkov, takže ji musí nahradit český klub.
Nebylo vám z toho smutno?
Neberu to smutně ani rezignovaně, ale jako fakt a zrcadlo českého fotbalu. Kluby měly právo říct ne.
Co říkáte na názor, že třetí ligu můžete hrát i na parkovišti, ale ve druhé lize už máte velký problém?
Třetí liga je amatérská soutěž, v níž se řídíte podle pravidel fotbalu. Druhou a první ligu hrají pouze licencované kluby s naprosto vyhovujícím zázemím i rozměry hřiště. Ale chápu, na co narážíte. Je na zamyšlenou, jestli se v Česku uživí 32 plně profesionálních klubů. Většina z nich má rozpočet založený na penězích z prodeje televizních práv. Jenže druhá liga dostává prakticky jen všimné.
Logické by bylo zredukovat počty týmů, ne?
Nejsem toho zastáncem. U první ligy určitě ne. U druhé ligy to je otázka, která se podle mě musí a bude řešit.
