Není to dávno, kdy měla Slavia tři výborné gólmany. Nedotknutelného Stejskala a dva nadějné dravce Blažka s Černým. Čekali, kdy Stejskal skončí s kariérou. Nahradil ho ten trpělivější - Černý.
"Po hostováních v Budějovicích, Chebu a Poštorné jsem si dal limit dva roky. Kdo nehraje delší dobu, ztrácí kvalitu. Do brány mi pomohlo i neštěstí Honzy Stejskala, že se zranil," vzpomíná šestadvacetiletý brankář.
Nejen výborně chytá, ale dokáže pobavit i diváky. Odvážně vyběhne z branky a rozehraje míč, někdy si troufne na kličku protihráči. Až se z té jeho odvahy tají dech. Trenér Cipro mu to ale nevyčítá: "Je to fajn kluk, který umí udělat náladu v kabině a na hřišti se chce také zapojit do hry. Proti jeho stylu nic nemám, vychází mu to." V moderním fotbale se žádá od brankářů větší aktivita, stávají se liberem za obránci, mají rozehrávat. Za minulého trenéra Hřebíka měl Černý přikázáno vysouvat se z branky a věnovat se hře i za cenu rizika, že ho obloučkem někdo přehodí.
"Vybíhání je určitý druh provokace. Vyrazím dopředu, a jako bych tím střelce vybízel: Vystřel si, jen to zkus, nebojím se, jsem dobře postavený," říká Černý. Dokáže si tím, že je dobrý, posílí sebevědomí a usnadní práci obráncům, jimž se při couvání špatně zachytávají kolmé přihrávky.
Černý je malou kopií výstředního, avšak skvěle chytajícího Paraguayce Chilaverta.
Vybíhá, a dokonce má za sebou už úspěšně proměněnou penaltu z podzimního zápasu s Jabloncem. Za stavu 3:0 ho vyvolali diváci, trenér neodporoval, a tak s chutí šel.
Teď by se mohl odvážit na přímý kop, aby se Chilavertovi vyrovnal. "Ano, Chilaverta obdivuju, stejně jako Higuitu. Odvážné věci se mi líbí, baví diváky, a pro ně přece děláme fotbal. Ale trestňák? Ne, to je příliš. Na góly jsou kluci v poli, nemůžu je okrádat." Přesto možná někdy neodolá pokušení.
Jako nedávno, kdy ve Slavii bojoval o místo jedničky. Hecoval kluky v třetiligovém béčku, že by rovněž zvládl střílet góly, tak dlouho, až mu řekli: Dobrá, pojď! Za béčko pak odehrál dvacet přáteláků a dal jedenáct gólů. Slušná bilance.
"Chodil jsem po míčích, které už většina útočníků považuje za ztracené. Nikdo to nečekal, vycházelo mi to," odhaluje tajemství úspěchu. "Ale šlo jen o epizodku, odmalička jsem byl brankářem a měnit nebudu. Mám jiné cíle. Se Slavií titul a pokusit se jet na EURO."