A exhibici proti účastníkovi krajského přeboru vyhráli 4:1 díky trefám stále produktivních Diveckého, Fouska, Vachouška a Verbíře. „Je zážitek, když se takhle sejdeme a zakopeme si,“ užíval si bohém Marián Řízek. I trenér Pešice: „Tyhle zápasy se hrají pro dobrou náladu. A aby si kluci mohli něco užít i po utkání, jak si chtěli užívat už tenkrát ve stříbrné sezoně.“
Druhé místo je dosud nepřekonané, Teplicím chybělo pět bodů na mistrovskou Spartu. V památném zápase na vyprodaných Stínadlech, kde bouřilo 18 500 diváků, paralyzovaly Hřebíkovu Slavii 3:1 a díky lepší vzájemné bilanci jí vyfoukly místo v kvalifikaci o Ligu mistrů.
Pešice: Kluci to uměli roztočit na hřišti i mimo nějJako před 16 lety. Stříbrnou partu fotbalových Teplic ze sezony 1998/99 při exhibici v Proboštově koučoval Josef Pešice, strůjce historického úspěchu sklářů. „Vzpomínám jen v tom nejlepším,“ řekl 65letý trenér. Celý zápas ovšem nemohl zůstat, spěchal do Prahy na evropský šampionát jedenadvacítek. U české reprezentace totiž funguje jako pozorovatel. Co Teplicím zajistilo stříbro? Ale musel jste ji krotit, že? V čem jste vynikali herně? Mimo všechny kategorie byl obránce Marián Řízek. Kam ve své bohaté kariéře řadíte teplické ligové stříbro? |
„Až s odstupem času všichni ocenili, co jsme dokázali. Nádherný výsledek!“ říká 44letý brankář Libor Macháček, který ještě chytá v Mníšku a v telekomunikační firmě se stará o zákazníky. „Stříbro bude strašně těžké zopakovat, i když bych všem přál zažít tu atmosféru a oslavy. Kdyby to tak šlo vrátit... Všechno nám tehdy klapalo.“
Záložník vicemistrů Dušan Tesařík, nynější hráč a správce hřiště v Modlanech, vzpomíná: „Vklínit se tehdy mezi Spartu a Slavii, které měly mužstva jako kráva, to byl zázrak. Zvlášť když se pak všichni jejich hráči prosadili v cizině.“ Tesařík si myslí, že by se tehdejší tým neztratil ani dnes. „Hrál by znovu o titul,“ soudí. „90 procent udělala výborná parta, to je alfa a omega všeho. Můžeš mít super hráče, ale když si každý dělá co chce, nefunguje to. Zato my se teď sešli po letech a sladění humoru je pořád stejné.“
Staral se o něj i Pešice, bývalý reprezentační trenér. Legrácku s váhou vymyslel on. „Chtěl jsem kluky trochu pozlobit,“ usmíval se. Řízek si na ni ochotně stoupl a pak zvěstoval: „Jen o 6 kilo víc než v lize!“ Když si Pešice hráče spočítal, ptal se: „Kde jsou Bílek, Frýdek, Frťala?“ Řízek prohodil: „No jo, sparťani.“ Pešice navázal: „Oni ti dva moc neběhali. A ten třetí jen běhal.“
Šatna se rozesmála. Snad už posté. „Koho do základu?“ špičkoval Pešice a Řízek hujerovsky reagoval: „Trenére, mám pro vás v autě sekanou!“ Když kouč dumal nad taktikou, další ze stříbrných hrdinů Pavel Verbíř žertoval: „Vždyť jste stejně pořád říkal: Hrajte - a vyhrajte. A my tu taktiku pokaždé do puntíku splnili.“
A platilo to i v Proboštově. „Hele, oni jsou všude, oni fakt hrajou! Chceme je s touhle sestavou do ligy!“ žasla fanynka Jana, která si nechala podepsat žlutý teplický trikot.
Omluvili se ještě Jindráček, Láska a Pikl, nehrající byl Köstl, dres navléklo 13 vicemistrů; všichni zůstali u fotbalu. Macháček chytá ve zmiňovaném Mníšku, Tesařík a Doležal válí za Modlany, Miroslav Rada za Slaný, Vachoušek stále za ligové Teplice, Divecký za Brozany, Voříšek za rakouský Wallern, hrajícím koučem je Rampáček v Ruprechticích, Řízek trénuje Hrobce. Mládež vedou Kolomazník v Dukle a Brabec v Kladně, asistentem v Ústí je Fousek, Verbíř vedoucím prvoligového týmu Teplic.
