„Tenhle rok jsme specialisté na poslední minuty,“ přikývl důrazný útočník David Vaněček poté, co svou hlavičkou rozhodl poslední, domácí partii s Karvinou. Ano, i tohle vítězství 1:0 se narodilo v koncovce. Přesně v 88. minutě.
Kdyby těch šest gólů Teplice nedaly a výsledky zápasů by se nezměnily, měly by o sedm bodů míň. Ze středu ligové tabulky by rázem byl záchranářský bolehlav.
„Je vidět, že jsme semknutí, do poslední chvíle věříme, že se zápas ještě dá zlomit,“ zamýšlí se Vaněček nad úspěšným finále zápasů. „Když si vezmete naši sezonu, gólů v závěru dáváme docela dost.“
Jablonec, Ostrava, Jihlava, Liberec, Mladá Boleslav a naposledy Karviná. Na pažbě mají skláři tyhle „last minute“ zářezy. Podle Vaněčka to svědčí i o dobré fyzičce mužstva, o kterou se po loňském příchodu trenéra Daniela Šmejkala stará kondiční expert Antonín Čepek.
„Natrénováno máme výborně a je to znát. Lítáme celý zápas, síly máme i na konci,“ cítí útočník, který sám kondici nabírá díky bojovému umění MMA; věnuje se mu tréninkově.
Díky tomu dokážou Teplice zvládnout i duely, ve kterých se jim ne tolik daří. Jako ten sobotní s Karvinou, která byla o fous lepší. „Zápas byl šílený, podle mě tak na hraně okresního přeboru,“ nepáral se Vaněček s hodnocením. „Ale i takové utkání potřebujete vyhrát pro sebevědomí. Jak řekl trenér, lepší než kdybychom hráli skvěle a tři body nezískali.“
Šmejkal tvrdil: „K ideálu to mělo daleko.“ Ladnost chyběla i kvůli absenci nemocného Martina Filla. „Teplicím chyběl, je to rozdílový hráč, jeden z nejlepších v lize. S ním by zápas byl těžší,“ mínil karvinský záložník Lukáš Budínský.
Vaněček se na ztrátu tahouna nevymlouval. „Asi ne náhodou byl Martin loni i teď za září vyhlášen nejlepším záložníkem ligy. Ale kluci se s tím poprali statečně, bojovali a jezdili. Zase úplně tak černě bych to neviděl.“
V úterý Teplice v osmifinále poháru uvítají od šesti v podvečer druholigový Hradec Králové, a i když v jejich případě konec korunuje dílo, radši by si infarktový závěr odpustily. Pro Vaněčka bude zápas sváteční, z Hradce na Stínadla přišel.
„Vždy mám specifické pocity, vždy mu chci dát gól. Naposledy se mi to povedlo, předtím mě zase vychytal Ottmar, taková noční můra,“ usmál se Vaněček. Teď ale Ottmar chytat nemá, a i kdyby – i na noční můru platí góly v závěru.
