„Vyhrát Juniorskou ligu mezi dvaceti mančafty je pro Teplice i pro mě velký úspěch. A každý úspěch se počítá,“ tvrdil Hejkal, když stál skromně stranou oslav.
Jeho skláři nedělní vrchol soutěže s Mladou Boleslaví otočili z 1:2 na 3:2 po dvou Gebertových gólech, úspěch hostů by přitom znamenal titul pro ně. Pět stovek fanoušků v Dubí burácelo nadšením.
„Nezačali jsme šťastně, byli jsme svázaní nervozitou. Což chápu, někteří kluci takové utkání ještě nehráli. Tahali jsme celý zápas za kratší provaz. Ale za vůli a obětavost v celé sezoně jsme si prvenství zasloužili,“ soudil 48letý trenér.
V čem tým vynikal? „Nebudu říkat klišé, jako že rozhodla parta. Měli jsme dobrý systém postavený na třech obráncích a dvou běhavých halfbecích. Vyplácelo se to.“
A díky tomu někteří z hrdinů teplické juniorky povýšili do soutěží, kde už o něco jde.
„Některé hráče jako Šupa nebo Richtera jsme poslali do druhé ligy, posunuli jsme Dresslera na Žižkov, měli jsme Šimečka, který teď hrál za teplické áčko proti Slavii, Kodad s ním taky trénuje, Žitný je tam v základní sestavě. Práce posouvat mládežníky do dospělého fotbalu se nám letos velmi povedla. Spolupráce s trenérem Teplic Šmejkalem byla na vysoké úrovni.“
O Juniorské lize se mluví jako o dětském fotbale, Hejkal přikyvuje. „Hraje se nahoru dolů, takový zápas bychom v dospělých neviděli. Neumíme si odpočinout na balonu, třikrát ho obehrát. Pokaždé hrajeme na rychlý protiútok.“
Soutěž po sezoně 2018/19 skončí, rezervy ligových klubů se zapojí do třetích nejvyšší soutěží. „Což je dobře. Budeme se potkávat s dospělým fotbalem, který je úplně jiný. Kdysi jsem trénoval Teplice B, návrat do třetí ligy bude fajn.“
Už bez Hejkala. „Z týmu zůstane jen brankář Němeček, ostatní odcházejí do první nebo druhé ligy, studovat vysoké školy. Začíná nová kapitola života. I pro juniorku. Já u toho nebudu. V nejlepším je dobré odejít.“
Jako pingpongový míček lítá mezi Teplicemi a Spartou. I teď. „Teplice mi přirostly k srdci, byl jsem tady už za pana Rady, za pana Přerosta, za pana Ščasného,“ zmínil roli asistenta u áčka. „Strávil jsem na Stínadlech tři a půl roku, pak dva a čtvrt ve Spartě, teď zase sezonu v Teplicích. Okořenil jsem ji vítězstvím v Juniorské lize, za to jsem nesmírně rád.“
Ve Spartě se potká se Zdeňkem Ščasným, jejím sportovním ředitelem. „Budu mít na starosti sledování zápasů pro pana Hapala, trenéra áčka, a ještě skauting bývalé Jugoslávie. Na tu práci se těším, uvidíme, jestli mě bude uspokojovat, protože už nebudu na hřišti. Je to změna, ty k životu patří.“
Snad už dostanu šanci v lize, věří hrdý kapitánZačínal jako kapitán, pak si Marek Richter odskočil na hostování do druholigového Ústí, ale sezonu končil znovu v Teplicích s páskou na ruce. A dovedl svůj tým k historickému titulu v Juniorské lize! „Hodně lidí tu soutěž podceňuje, ale je to hezký úspěch. Dokázali jsme, že fotbal hrát umíme,“ hřeje dvacetiletého obránce. V zápase o vše jste s Mladou Boleslaví dvakrát prohrávali, nakonec jste ji ale přetlačili 3:2 a získali titul. Co rozhodlo? Čím jste v letošní sezoně přehrávali své soupeře? A kam půjdete vy? |