Teplice sobotní ligovou partii zvládly 3:0. Fillo skóre otevřel, a když pak vystřídal kvůli zranění kotníku, pasoval se do role hlavního hrdiny právě Vaněček. Zkraje 2. poločasu zvyšoval po exkluzivní pumelici z rohu vápna. Míč pověsil nechytatelně do šibenice.
„Po nákopu Kroba jsem šel do souboje se dvěma obránci, dostal jsem se před prvního a viděl jsem, že se mnou nikdo není. Řekl jsem si, proč to nezkusit. A vyšlo to náramně,“ líčil teplický bombarďák svoji gólparádu.
Sice žertoval, že na tréninku se takhle trefí desetkrát z deseti pokusů, ale pak zvážněl a uznal: „Asi životní gól. Budu rád, když ještě takový dám, budu si ho nejmíň měsíc prohlížet. Kluci mě hecovali, ať botu okamžitě zuji, protože levou nohu mám leda na opírání. Levačkou tohle, to je neuvěřitelný!“
I hostující obránce Stanislav Hofmann musel před teplickým hrotem smeknout, zvlášť když ho právě on dvakrát neustrážil. „Měl dvě šance, dal dva góly. Takového útočníka by každý chtěl,“ zatleskal mu. „Nejdřív se trefil do vikýře, pak po standardce hlavou, v tom je silný. Hlídal jsem ho, ale uklouznul jsem.“
Tátovu střeleckou show sledoval i jeho tříapůlletý synek, to byla motivace navíc. Tedy sledoval… „Poprvé v životě byl se mnou při nástupu na hřiště, hrozně si to užíval on i já. Ale když jsem si pro něj došel po zápase, bylo mi oznámeno, že celý 2. poločas prospal. Góly mu pustím a hlavně mu doma vynadám,“ usmíval se Vaněček.
Šestadvacetiletý útočník na podzim nasázel už sedm gólů, čímž vyrovnal své osobní ligové maximum z loňska. Celkem v elitní soutěži slavil v 75 zápasech 18 branek.
