Když před rokem končil fotbalový podzim, byli zklamaní. Chtěli hrát nahoře, promlouvat do postupových bojů, ale místo toho se většinou trápili.
Dnes mají fotbalisté druholigového Táborska stejně jako loni po podzimu 18 bodů a také je nečeká jednoduché jaro. Jenže jsou v jiné situaci. První půlrok po odchodu většinového akcionáře Jiřího Smrže zvládli. Nestěžují si, naopak jsou celkem spokojení. „Hlavně s tím, že jsme tady udělali plno práce. A lidem, kteří tady fotbal nenechali padnout, je potřeba poděkovat,“ říká trenér Táborska Roman Nádvorník.
Ví se o vás, že na své svěřence umíte zvýšit hlas. Křičel jste během podzimu hodně?
Záleží, jak který zápas. Ale ne. Musím říct, že my byli na začátku soutěže v takové situaci, že jsme vůbec zvažovali, jestli ji hrát. Týden před přihláškami jsme řekli, že do toho půjdeme. Úkol byl jednoduchý. Udělat takový bodový zisk, abychom nebyli na sestup a byli konkurenceschopní i na jaře. Zůstalo sedm hráčů a přišlo 13 nových. Teď máme 18 bodů. Před začátkem ligy bych řekl, super. Po průběhu podzimu musím říct, že jsme měli mít o čtyři body víc a byl by větší klid. Asi se projevila nezkušenost a nevyhranost v těžkých zápasech.
Ve kterých?
Třeba proti Budějovicím jsme sehráli fantastický zápas. Měli spoustu šancí, ale nedali je. V Sokolově jsme dostali vyrovnávací gól v 94. minutě. Ve Vítkovicích jsme šli v závěru sami na branku. Zkušenější tým by to asi měl zvládnout. Je taková věta, kterou trenéři rádi používají: že chybělo štěstíčko. U nás se to projevilo třeba v zápase s Budějovicemi. Ale k tomu si musíme přidat, že nám ještě chyběl větší klid a větší kvalita. To jde všechno ruku v ruce. A to dělá tu bodovou ztrátu.
A kdy jste tedy víc křičel?
Nejraději bych zapomněl na oba zápasy s Olympií Praha. Tam jsem musel v poločase na hráče zvýšit hlas, aby byli schopní se nastartovat a nabudit. A srovnat se s tvrdou hrou soupeře. Ale jinak si nemyslím, že bychom zaznamenali nějaký propadák. Měli jsme samozřejmě hluchá místa, ale že by nás někdo přehrál...
Mluvil jste o třinácti nových hráčích. Jak jste byl s nováčky spokojený?
Vybírali jsme hráče, na které jsme si mohli sáhnout. Ne vždy to byla kvalita pro druhou ligu. Brali jsme sem mladé fotbalisty bez zkušeností. Chviličku jim trvalo, než se na to adaptovali, než se přeorientovali z juniorského na dospělý fotbal. Většina z nich to zvládla celkem slušně. Koneckonců, tři hráči byli v závěru podzimu v reprezentaci do 20 let a to je slušná vizitka.
A bude se měnit kádr?
Rádi bychom ho udrželi co nejvíce pohromadě, abychom do toho nemuseli příliš zasahovat, protože hráči už znají nějaké principy naší hry a mají automatismy nastavené. Dneska víme, že končí Jan Štohanzl. Míří do zahraničí. Skončil Jean-Claude Essamba. Byl tu na zkoušce, jestli se prosadí. U zbytku věříme, že nám zůstane, ale je to brzo. Ještě se kolečka začnou hýbat. V první lize je zájem o Nešického nebo třeba Mrsiče.
Když sem v září Štohanzl přicházel, věděli jste, že je to jen do zimy. Splnil, co jste od něj čekali?
Řekl bych, že ano. Honza pomohl zkušeností a vyzrálostí. Byl výraznější v prvních pěti zápasech, pak měl i zdravotní problémy a výkonnost šla dolů. Ale v daných fázích zápasů nám pomohl.
A Nešický? Ten zažil výrazný podzim...
Měl pozici podhrotového hráče a ta mu v našem systému vyhovovala. Dokázal se v ní prodat a zviditelnit. Dal čtyři góly, což není málo...
Ale branku mohl trefovat víc, souhlasíte?
Je pravda, že se každý zápas svojí rychlostí a kreativitou dostával do jedné, dvou šancí. Říkal jsem mu, že mohl mít o čtyři góly víc. Ale i tak odehrál jednu z nejlepších sezon v životě.
V létě jste chtěli stavět na ose Toma - Navrátil - Nešický - Musiol. Ta své postavění potvrdila, ne?
Ano. A ještě jednoho bych k nim přidal, tím je Martin Kučera. Jako defenzivní záložník toho odvedl hrozně moc.
A když jsme u té defenzivy. Nováčkem byl i stoper Hell, který se postupem podzimu prosadil do základní sestavy.
Přivedl jsem ho ze třetí ligy z Králova Dvora. Během podzimu se nám zranil Zavadil a na lavičce čekal na šanci Hell. Dá se říct, že svoji roli zvládl. Předtím měl jen dva starty za Vlašim pět let nazpět a ve 25 letech to byl hráč nepolíbený profi fotbalem. Šanci chytil.
Mluvil jste o možném výprodeji. Kdyby kádr zůstal, kde byste ho chtěl posílit?
Nejvíc nás bota tlačí v útoku. Tam je jen Musiol. Druhého hráče k němu nemáme a chtěli bychom ho. Aby byla větší konkurence a hráči museli víc pracovat. V záloze ve středu pole nám chybí kvalitní hráč a jednoho bych chtěl nalevo do obrany. Když se zraní Klusák, nemáme adekvátní náhradu. Potřebujeme levonohého hráče. Nerad hraju s obráncem, co to má přes nohu. Brzdí to hru.
Počítám, že dostanou hráči možnost se ukázat v zimní přípravě. Kdy začínáte?
První týden v lednu. Povedlo se nám sehnat dobré soupeře a příprava bude hodně kvalitní. Nastoupíme proti Spartě i Bohemce. Pozvaly si nás Teplice. Budeme hrát s týmy z druhé rakouské ligy.
A mohli byste v ní protočit i nové tváře z Afriky. Koneckonců v Ghaně jste strávil týden po skončení druhé ligy. Počítám, že jste nebyl na dovolené.
Tady v klubu je historicky dobrá zkušenost se zahraničními hráči. Zkoušíme na to navázat a přivést nějaké další hráče z Afriky. Díky našim kontaktům jsme se dostali přímo do šesti akademií v Ghaně. Viděli jsme dvě stovky hráčů od 15 do 18 let. Mraky zápasů. Chvíli jsem s některými hráči pracoval, když mě zaujali. A hledáme cestu, jak sem některé přivést. Vytipovali jsme si čtyři hráče a budeme se snažit, abychom sem jednoho až dva přivedli.
Zvolili jste zajímavou cestu. Většinou se v tomhle případě musíte prokousávat přes agenty.
To je ono. Podobné příchody jsou vždy přes plno zprostředkovatelů a pro klub to nemá výsledný efekt, jaký by mohl být. Zkoušíme to napřímo.
Kdy by mohli hráči z Ghany přijít?
Věříme, že v průběhu jara se tady objeví. Ale jsou to mladí osmnáctiletí hráči. Adaptace bude chvíli trvat. Traore tu byl taky dva roky a pak šel do Zlína. Ti hráči mají jak technické, tak rychlostní předpoklady, aby se prosadili do první ligy, a jsou to jiné typy, než co tady najdete.
