Do metropole Havany přiletěla po 61 letech fotbalová reprezentace USA a ve světové kvalifikaci zvítězila 1:0. "Pro nás to bylo jako karneval. Copak jste neslyšeli tu muziku, která pořád vyhrávala na tribunách? Atmosféra byla skvělá. Miluju to tady," řekl americký brankář Tim Howard.
Souboj dopadl přesně tak, jak se čekalo. Američané byli favority, bojují už o šestý postup na mistrovství světa za sebou. Zato Kubánci se na šampionát nekvalifikovali od roku 1938 a na "Ostrově svobody" zůstává fotbal v popularitě daleko za baseballem nebo boxem.
Ovšem sobotní večer výjimečný byl. Těžko odhadovat, co by se stalo, kdyby útočník Clint Dempsey nevstřelil ve 40. minutě gól. I remíza by pro Kubu znamenala triumf.
Američané kvůli embargu na ostrov téměř nesmějí, takže na stadionu fandilo hostům jen pár zaměstnanců ze Zájmové sekce Spojených států, což je vlastně nouzová ambasáda, která sídlí v Havaně.
Stařičká aréna pro 20 tisíc lidí nebyla zaplněna ani z poloviny, přitom lístek stál jedno peso čili 80 haléřů.
Spousta studentů a komunistických skupin ani platit nemusela, protože měla vstup zdarma.
Když Američané poprvé vstoupili na trávník, ozval se ohlušující pískot. A následoval žhavý pokřik: "Cu-cu-cu-Cuba!" Fanoušci hráli na bubínky, tancovali, jak je to v Karibiku při sportu zvykem, a žádali porážku nepřítele. Nedočkali se a ještě ani pořádně neviděli.
Déšť a slabé osvětlení dělalo problémy i hráčům. Světla zhasla při rozcvičení a ještě těsně před koncem, takže zápas musel být přerušen.
"Na soupeři bylo vidět, jak moc pro něj ten zápas znamená. Naštěstí to dopadlo dobře pro nás," oddechl si americký trenér Bob Bradley.
A nakonec diváci Američany ani nevypískali. Do kabin je vyprovázel potlesk. Fidel Castro musel trpět...
