"Jsme mrtví hladem po úspěchu, to z nás dělá pevný tým," prohlásil francouzský útočník Thierry Henry.
Udělejte si dnes od osmi večer na fotbal čas. Vraťte se s předstihem z chaty, zrušte večeři s manželkou.
Takový zápas je k vidění pouze jednou za čtyři roky. Žádný jiný na světě nemá větší váhu. Oči stovek milionů lidí jsou upřeny do Berlína. V německé metropoli vyvrcholí turnaj, který začal přesně před měsícem.
Na výpravu za nejcennějším fotbalovým pokladem se vydalo 32 elitních týmů planety. Nyní o něj usilují poslední dva. Vyzvedne si ho jeden. Ten nejlepší.
Ať dopadne finále jakkoliv, jisté je, že slavit budou modří. Francouzi si říkají Les Bleus, Italové Azzurri. V překladu to znamená modří.
Těsně před finále zřejmě projdou hráči kolem vystavené trofeje pro šampiona. Navrhl ji italský sochař Silvio Gazzaniga, který tvrdí: "Chci, aby se pohár vrátil domů."
Přání se pětaosmdesátiletému umělci splní, pokud vyjdou prognózy bookmakerů. Podle nich je Itálie mírným favoritem. Tým za sebou zanechává zástupy poražených včetně hráčů Česka, nad nimiž zvítězil 2:0 ve skupině.
"Zápas s Českem byl dosud náš nejdůležitější na šampionátu," prohlásil trenér Marcello Lippi. "Vítězstvím jsme si zajistili přijatelné soupeře pro vyřazovací boje." Životní zápas však čeká finalisty až dnes v Berlíně.
"Do pěti do rána sleduji soupeře a v půl osmé mi zvoní budík," prozradil Lippi. Oba tábory hledají každou cestičku k vítězství. A kdo miluje velké lidské příběhy, ve finále je najde. Týkají se kapitánů obou týmů.
Italský stoper Fabio Cannavaro, nejlepší obránce turnaje, může zvednout trofej nad hlavu ve svém stém zápase za reprezentaci. A francouzský protějšek Zinédine Zidane, nejlepší fotbalista na turnaji vůbec, chce slavit po svém posledním vystoupení za národní tým.
Během volného pátku si Zidane podle svědectví spoluhráčů hodně četl a poslouchal muziku, občas s někým prohodil pár slov. "Nebylo znát, že by byl nervózní," tvrdil útočník Sidney Govou.
Přesto stojí čtyřiatřicetiletý muž před životní výzvou: má dovést Francii podruhé v historii k titulu šampionů. Dvěma góly Brazílii se mu to poprvé podařilo ve finále 1998.
Italové se mohou stát mistry světa počtvrté. Ve finále jsou celkově pošesté: dvakrát v něm prohráli s Brazílií, ale pokaždé uspěli, když se potkali s evropským soupeřem.
V pátek k Italům přilétla špatná zpráva z vlasti: zhoršil se stav někdejšího spoluhráče Pessotta, který se v souvislosti s korupčním skandálem v Serii A pokusil o sebevraždu.
Podle původních zpráv lékařů existovala naděje, že by se Pessotto díval na počínání krajanů ve finále. Teď už lékaři mluví vážněji. "Budeme bojovat i za něj," slíbil útočník Alessandro Del Piero.
Ani Italové, ani Francouzi se ve finále asi do útoku nepohrnou. Čeká se taktická bitva, v níž může rozhodnout třeba jediný gól. "Předpovídám další vyrovnanou hru s těsným výsledkem," tvrdí i legendární Pelé.
Soupeři nemohou trénovat v dějišti finále: trávník na stadionu v Berlíně poničil hustý déšť, a tak na něj hráči vyjdou až před velkým zápasem.
Jeho vítěz bude mít jako jediný exkluzivní právo hrát se zlatým míčem následující čtyři roky. O obhajobu se pokusí na turnaji v Jihoafrické republice.
