V neděli se na ostravských Bazalech trefil dvakrát do zlínské sítě, jenže na tři body to nestačilo. Blaha a Babnič pokaždé vyrovnali a domácím zbyl za remízu jen bod. "Klidně bych ty góly vyměnil za výhru jedna nula a branku by mohl dát někdo jiný," naznačuje mladík, co mu kazí radost z jeho dvou zásahů.
Potěšení z hry mu ale kazil i promrzlý terén, na které nelze hrát fotbal podle gusta. "I když zrovná já, lehká váha, na tomhle terénu problémy nemám, pochopitelně bych raději hrál na normálním trávníku. Všichni se shodují, že fotbalu takové zápasy nijak neprospívají," říká 183 centimetrů vysoký, ale jen 75 kilogramů vážící útočník.
Rozruch, který kolem něj panoval v zimní pauze, strávil devatenáctiletý fotbalista bez problémů. Že se o něj zajímal mistrovský tým Liberce, nejbohatší český klub Sparta a dokonce i věhlasný Inter Milán, to všechno ho nechávalo v klidu.
"O tom Interu teda nic nevím. Můj manažer pan Paska mi jen říkal, že se o mě zajímají i v Itálii. Ale taky mi zdůrazňoval, abych si tím nelámal hlavu a snažil se teď hrát v Ostravě jak nejlíp umím."
Když má Svěrkoš říci, komu nejvíc vděčí za své současné postavení na domácí prvoligové scéně, bez rozmýšlení vystřelí jméno ostravského mládežnického trenéra Pavla Malury. "Ten si mě ve dvanácti na nějakém žákovském turnaji vytáhl do Baníku," vzpomíná fotbalista, který začínal doma ve Frýdku-Místku. "Nejdéle mě pak trénoval právě on, v ostravských žácích i v dorostu. Tenhle trenér mi dal opravdu ze všech nejvíc."
Poprvé za ostravské áčko si zahrál už v březnu před dvěma roky, to ho z dorostu povolal tehdější ostravský kouč Gürtler k domácímu pohárovému zápasu s Příbramí. "Vyhrálo se tři nula, já tam šel na posledních deset minut a ještě jsem mohl dát gól. Pak jsem se vrátil zpátky do dorostu, ale v létě jsem se už začal připravovat s ligovým mužstvem, ke kterému přišel trenér Jarabinský."
Pod novým koučem na prvoligový křest dlouho čekat nemusel, v základní sestavě nastoupil hned ve druhém kole ročníku 2001/02. "To se samozřejmě nezapomíná. Hrál jsem necelou hodinu, vyhráli jsme v Drnovicích dva jedna a oba góly dal Milan Baroš," pamatuje si prvoligovou premiéru Svěrkoš, který si ji odbyl tři měsíce před osmnáctými narozeninami.
Pod Jarabinským nastoupil ve dvaadvaceti zápasech, z toho jedenáctkrát od první minuty. Mezi střelce se ale nezapsal a ze základní sestavy se postupně vytratil.
"Jarabinský mě totiž stavěl jako defenzivního záložníka a to mi prostě nesedí. Já jsem hráč dopředu, zkrátka útočník. Jenže trenér mi to zdůvodňoval, že jako útočník se můžu v první lize prosadit až tak za tři, čtyři roky. A že teď bych ho mohl hrát tak leda v béčku. Já byl rád, že první ligu vůbec hraju, tak jsem se s tím smířil."
Jenže současný ostravský trenér Cviertna schopnosti talentovaného fotbalisty posoudil jinak a od nového soutěžního ročníku, tedy od loňského léta, začal Svěrkoše stavět do útoku. A po pár měsících se jméno tohoto mladíčka skloňovalo ve všech pádech. Zatím coby útočník nastoupil Svěrkoš ve třinácti zápasech a dal sedm gólů.
Co by tedy dnes vzkázal trenérovi Jarabinskému?
"Podívejte, to, že mě nestavěl tam, kde mi to nejvíc vyhovuje, vůbec neznamená, že bychom spolu nevycházeli. Takže se na něj nezlobím. Co z Ostravy odešel, tak jsme spolu nemluvili. A když už bych mu musel něco vzkazovat, tak snad jen to, že i zkušený trenér se někdy může splést," říká útočník, jehož klukovským vzorem byl Marco van Basten, a který dnes obdivuje Patricka Kluiverta. "A v Baníku se mi před léty moc líbil Radek Slončík."
Prvotřídním hráčům fotbal hodně dává, ale také í bere. To poznal i Svěrkoš. V osmnácti dostal od klubu byt, z fotbalového platu si pořídil auto. "Takže domů za maminkou do Frýdku se pohodlně dvakrát týdně podívám."
Na druhou stranu nemá tolik kamarádů jako jiní jeho vrstevníci, nemá čas na obvyklé mladické kratochvíle, o volných víkendech si může jen nechat zdát. "Ale na přítelkyni si čas najdu," říká.
Zatímco nedávné námluvy Sparty ho nerozházely, přiznává, že nejistotu v posledních měsících přece jen pocítil. To když se začalo hodně nahlas mluvit o tom, že ostravský klub se bude prodávat.
"Cítili jsme to tak všichni. Už proto, že za pana Hadamczika všechno klapalo, platy jsme dostávali včas, nikde žádný zádrhel," poznamenává Svěrkoš. "Ale teď to vypadá, že klub v osobě bývalého tenisty Daniela Vacka přešel klub zase do solidních rukou."
Opět se tedy může plně soustředit jen na fotbal. Chce střílet góly za Ostravu a co nejlíp reprezentovat na mistrovství světa dvacetiletých, které koncem března začíná v Dubaji. "Ale říká se, že kvůli možné válce s Irákem bude mistrovství přeložené do Japonska. Tak ještě pořádně nevím, kam vlastně nakonec poletíme."
A co světový šampionát seniorů? Zalétly myšlenky fotbalisty, jemuž bude dvacet až 1. listopadu, až tak daleko?
"Představit si sám sebe na mistrovství světa, to asi umí každý. Jde jen o to, že jen málokomu se tahle představa splní," uvažuje. "To víte, že i já bych se na to velké mistrovství jednou podívat chtěl. A samozřejmě, že ne jako masér."
