S dcerou oslavil dvacáté narozeniny. V severních Čechách, kde se usadil, se setkává s kamarády, na které v posledních měsících neměl moc času. V sobotu teplický koncert Kabátů. A ve druhém týdnu letní dovolené už zase pomalý návrat do Uherského Hradiště.
Krátké volno navíc trenér fotbalistů Slovácka Svatopluk Habanec tráví s telefonem u ucha.
"Nemůžu se úplně odstřihnout od reality. Chci, aby náš mančaft pro novou sezonu byl poskládaný podle představ. Mám v plánu určité posílení, takže komunikuju s vytipovanými hráči a jejich kluby," říká kouč Habanec, který Slovácko převzal po 4. kole, kdy měl tým jediný bod, a přivedl jej na devátou příčku.
Po podzimu vám patřilo osmé místo. Po sérii pěti jarních porážek v řadě jste ale museli hrát zápasy s Českými Budějovicemi a v Hradci Králové doslova o bytí a nebytí. Nemohlo být jaro klidnější?
Když mě Slovácko oslovilo, měl majitel klubu vzhledem k situaci jediné přání, aby se udržela liga. I když úplné obavy ze sestupu nebyly. Každopádně došlo ke zlepšení, přišla třeba série tří výher za sebou nebo velice slušné zápasy se Slavií a Jihlavou (Slovácko vyhrálo shodně 3:0). Sinusoida našich výkonů směřovala nahoru a pokračovalo to i po zimní přípravě. Na Spartě jsme sice nakonec vysoko prohráli, ale přes 60 minut jsme byli více než vyrovnaným soupeřem. Následovala cenná remíza s Duklou a výhra v Teplicích. Celou tu dobu měla křivka výkonů vzestupnou tendenci.
Za všemi problémy tedy byla následná domácí prohra 0:1 s Příbramí?
To byl zlomový zápas, který jsem si několikrát důkladně rozebíral. Měli jsme šestnáct střel, šest vyložených příležitostí, vše vyvrcholilo neproměněnou penaltou. Prohrou jsme si zadělali na pozdější problémy.
Když jste posbírali pět porážek v řadě, nepropadal jste skepsi?
Vůbec. Potěšila mě reakce fanoušků, kteří byli v tu dobu fantastičtí. Nekřičeli na mě, hráče nebo vedení. Ukázali, jak jsou silní. Přišla zlomová utkání s Budějovicemi a v Hradci. Byla hodně stresující, ale zvládli jsme je a tím z nás ten tlak spadl.
Z posledních šesti zápasů jste získali třináct bodů a prohráli jen s rozjetým Libercem. Nadchlo vás, jak tým závěr sezony zvládl?
Jen nás to vrátilo tam, kde jsme se pohybovali většinu sezony. Myslím, že deváté místo je zasloužené, protože jsme vesměs byli osmí až desátí.
V čem je síla současného týmu?
Je důležité, že dokáže zvládat zápasy proti soupeřům pod námi. Vyjma vyrovnaného skóre a bodů s Příbramí máme se všemi hůře umístěnými týmy aktivní bilanci.
A jeho nedostatky?
Tým hrál dosud systémem 4-4-2, který je hlavně směrem dozadu hodně zranitelný, protože devadesát procent týmů hraje se zesíleným středem. Proto jsem se před třemi týdny, kdy už záchrana byla téměř jasná, rozhodl pro nácvik nového systému, který nastavíme pro celý klub včetně velké části mládeže.
Které hráče považujete za tahouny týmu?
Kdybych měl některé hráče vyzdvihnout, tak Melichárek v bráně byl na podzim velkou oporou. Na jaře se nevyhnul chybám, ale pořád to byl vysoký nadprůměr. Obránce Trousil je dominantní coby lídr na hřišti i v kabině. Chci zároveň vyzdvihnout jarní výkonnost Kuncla, který byl pokaždé v nadprůměru. Přeskočím středovou řadu, kde na sebe jen na konci jara upozornil Valenta. Jinak měli záložníci velké výkyvy, byť u Volešáka je dobré připomenout vysokou produktivitu, k pěti brankám přidal devět gólových přihrávek. A v útoku třináct Doškových branek mluví samo za sebe.
Cítíte jako problém nepostradatelnost 37letého Trousila a 35letého Doška? Zbývající stopeři a útočníci se jim vůbec nemohou rovnat.
Jak bychom si poradili bez nich, není nutno řešit. Oba si totiž chtějí prodloužit kariéru a dělají pro to maximum, plní si své povinnosti jako absolutní profíci, občas je třeba potkám v posilovně v době, kdy by tam vůbec být nemuseli.
Jaká témata jste po sezoně probíral na setkání s majitelem klubu Zdeňkem Zemkem?
Chtěl jsem si potvrdit úpravu herní koncepce, s čímž problém neměl. Taky vyhodnotit sezonu, která nakonec dopadla pozitivně. Stejně to hodnotil i pan Zemek, i když si neodpustil svůj bonmot a řekl, že příště by to mohlo být ještě lepší. Řešili jsme také letní přípravu, která bude postavená na dvou pětidenních soustředěních ve Velkých Losinách a ve Starém Městě na Širůchu. Nastínil jsem mu, jaký mám plán v hráčských změnách. Pan Zemek řekl, ať na tom pracujeme a ať nezapomínáme na mládež, která je srdcem klubu.
O jaké hráče máte zájem?
Na to neodpovím, nenaznačím ani posty. Nerad bych dal jakékoliv vodítko jiným klubům. Samozřejmě bych byl špatný trenér, kdybych nechtěl posílit. Ale ligové týmy od pátého místa dolů nemají prostředky na hráče za pět, osm milionů. Spíš se bude jednat o výměny, hostování a hráče, kterým končí smlouvy.
Je možné označit dvacetiletého útočníka Hašu jako nejpříjemnější překvapení jara?
Řeknu to jinak. V období, kdy jsme posunuli do týmu Hašu a Šumiho (záložníka Šumulikoského, který se do Slovácka vrátil po deseti letech), se nám dařilo a oba tomu svým dílem pomohli.
Zato o půl roku mladší útočník Kovář prožil nevýrazné jaro, přesto jej čeká už loni dohodnutý přestup do Jablonce. Očekáváte, že se v týmu, který bojoval o evropské poháry, prosadí?
Určitě to nebude mít jednoduché, v Jablonci je obrovská konkurence. Ale Marián je pořád velkým talentem, teď to musí prodat. Zároveň je ale nutné, aby přehodnotil některé věci a přešel z talentu do profesionality. Nejde do Jablonce proto, aby tam seděl na lavičce, a ani klub ho k tomu nekupoval.
Když mluvíme o talentovaných hráčích, proti Ostravě poprvé nastoupil sedmnáctiletý záložník Havlík z Kroměříže. Jaká je jeho další budoucnost v klubu?
Marek už má za sebou angažmá v italském Bari, na které ještě asi nebyl nachystaný. Ale pokud s ročníkem 1995 už odehrál dva roky v MSFL, tak to mluví samo za sebe. Počítáme s ním i nadále, budeme s Kroměříží jednat o formě jeho působení.
Ligu jste coby hlavní kouč poprvé ochutnal se skromným Ústím nad Labem. Byl necelý rok ve Slovácku příjemnější, nebo spíš náročnější?
Byla to stoprocentně profesionálnější práce, celý klub funguje na úplně jiné bázi. A musím zdůraznit, že od mého příchodu se nezpozdila jediná výplata ani prémie. Za to patří velký dík majiteli.
A máte víc práce než v Ústí?
To sice ano, ale naložil jsem si ji i sám. S ředitelem Krejčím budu víc dohlížet na fungování sportovní koncepce v celém klubu, budu víc na mládežnických zápasech.
Jak vám vyhovuje silné fanouškovské zázemí Slovácka?
To jsem absolutně nečekal. Velice málo klubů má v lize takové fanoušky. Klobouk dolů před tím, kolik jich jezdí na venkovní zápasy, a už vůbec nemluvím o domácí návštěvnosti. Je skvělé vidět, že se na stadion chodí bavit.
Jenže v tabulce domácích zápasů jste byli až na třináctém místě.
Ano, kvůli fanouškům chceme a musíme líp zvládat domácí zápasy, to je jasný úkol.
Fanoušci vás mají rádi. Pociťujete to nějak?
Stačí vyrazit pro noviny nebo do potravin a spousta lidí hned ví a pouští se se mnou do debaty. A kdybych měl vypít každého panáka, kterým si chtějí lidé s trenérem Slovácka připít, tak bych toho moc neodtrénoval...
