"Štědrý den v našem slova smyslu s dárky vlastně neznají, daleko větší svátek je 25. prosince a dárky rozbalují tento den, když se probudí," tvrdí shodně o řeckých i maltských Vánocích. Ale dárky nejsou v obou zemích podstatné. "Dávají si malé, spíše symbolické," sděluje Táborský starší o Řecku.
Podobnou zkušenost má i jeho syn: "Oslavují hlavně narození Ježíše Krista, dárky jsou až dalším místě."
Rozdíly vycházejí také z toho, že v obou zemích převládá jiné náboženství. Řekové se téměř všichni hlásí k pravoslaví. "Proto větším svátkem pro ně jsou Velikonoce," říká Táborský starší.
Na Maltě je silnější katolictví. Proto také všichni jdou o Vánocích do kostela, bez toho se na ostrově tento svátek neobejde. Pro Čecha je nepředstavitelné počasí, které Vánoce v obou
zemích doprovází. Zvlášť patrné je to pro Maltu. Teplota je tam třeba pětadvacet stupňů, což vybízí vběhnout do všudepřítomného moře. Lidé toho využívají, nikoho na Maltě to ale nepřekvapuje.
Moře je vůbec nedílnou součástí svátků. "Po obědě pětadvacátého se k němu vypraví většina lidí," říká Táborský mladší. Tento zvyk často způsobuje dopravní potíže. Na Maltě má většina rodin automobil na všední den, o Vánocích ale celá nasedne do jiného, které má na slavnostní příležitosti, a jede na projížďku. Nevelký ostrov je nezřídka dopravně ochromen. "Lidé dojedou k moři, tam pokoukají a jedou zpátky," přibližuje častý způsob trávení svátečního dne Malťanů Táborský mladší.
Jeho otec zase přibližuje řecký zvyk spojený s oslavou konce roku. Na Silvestra se v této zemi téměř všude hrají karty. "Většinou oko, hrají i ženy. V rodinách jde o symbolické částky, ale často i o velké sumy," říká Táborský starší. Řekové si také tento zvyk podle Táborského umějí výborně odůvodnit. "Říkají, že hrají pro štěstí a tento den by ho mohli mít."
 Otec a syn Táborští u vánočního stromečku |
