Prý jste mohl za Slovan hrát?
Když jsem přecházel ze žáků do dorostu, tak jsem tam asi týden trénoval. Ale rozhodl jsem se vrátit, bylo mi smutno.
Nelitujete toho zpětně?
Ne. Bylo to zrovna v době, kdy Slovan sestoupil z nejvyšší soutěže. Měli i finanční potíže. Jakmile ale přišel nový majitel, šli nahoru a zase patří do slovenské špičky. Slovan má pořád na Slovensku zvuk a je fotbalovým pojmem.
Teď jim ale titul dvakrát po sobě utekl.
Je trochu zvláštní. S jejich zázemím a s prostředky, jimiž disponují, mají na víc. Ale asi tam něco skřípe.
Superpohár berou o to prestižněji. Všiml jste si?
Nijak to nesleduji, ani jejich stránky. Ale je to první ročník Superpoháru a každý chce být zapsaný jako premiérový vítěz. Pro oba týmy je to výzva. Můžeme v krátké době přidat do klubové vitríny druhou trofej.
Na stránkách Slovanu vás zmiňoval František Kubík.
S Ferem jsme kamarádi. Oba jsme rodáci z Prievidze. Těším se. Ale na hřišti se asi moc nepotkáme. Stejně jako já je předělaný útočník na levého obránce.
Slovan finišuje s přípravou. Je favoritem?
Pro ně je to generálka na středeční předkolo Evropské ligy, my jsme začali teprve v pondělí. Sice jsme měli individuální plány, ale vletěli jsme do toho a tělo je unavenější. Termín jsme nevymysleli, lepší by byl pozdější, ale musíme se s tím popasovat. Bohužel je vedro, což je pro mě velké minus. Teplo mě ubíjí. Ale když budu hrát, vydržím celý zápas.
Je výhodou, že se hraje v Uherském Hradišti, kde to z derby dobře znáte?
Může být. Naši fanoušci to mají blíže. Možná přijdou ve větším počtu a vytvoří nám domácí atmosféru. Ale už jenom to, že se bude hrát na Slovácku je specifické. Derby jsou vyhecovaná.
