Fotbalová Evropa se ocitla ve válce. UEFA proti všem, nebo všichni proti UEFA?
Vzniká Superliga mocných. UEFA klubům hrozí vyloučením, bouří se i politici |
I když se o možnosti založení podobné soutěže pro elitu hovořilo dlouhé roky, aktuální oznámení působí jako nečekaná rána. Nejen pro fanoušky, ale i pro samotnou Evropskou fotbalovou unii, která během neděle reagovala velmi popudlivě.
Dvanáctce klubů, které oznámily založení vlastního projektu, dokonce pohrozila vyloučením ze všech soutěží včetně národních lig. Hráčům zase hrozí zákaz startu za reprezentace.
Tady jsou zásadní otázky a odpovědi k tomu, co se ve fotbalovém světě aktuálně děje.
Co je Evropská Superliga?
Uzavřená soutěž pro vyvolené, pro největší a nejbohatší kluby kontinentu.
Mezi zakládajícími členy je šest týmů z Anglie (Manchester United, Liverpool, Manchester City, Arsenal, Chelsea a Tottenham), tři kluby ze Španělska (Real Madrid, Barcelona, Atlético Madrid) a tři kluby z Itálie (Juventus, Inter, AC Milán).
Všechny kluby dál chtějí podle zveřejněného prohlášení spolupracovat s UEFA i FIFA a nastupovat v domácích ligových soutěžích, nicméně evropské poháry, jak je známe dosud, by se jich netýkaly. Hrály by totiž vlastní soutěž.
Prezident Juventusu Andrea Agnelli (vpravo) a viceprezident Pavel Nedvěd (vlevo) před finálovým utkáním italského poháru proti Neapoli.
Florentino Perez, prezident Realu Madrid
Alespoň taková je jejich představa.
Šéfem projektu je Florentino Pérez z Realu Madrid; viceprezidenty Andrea Agnelli z Juventusu a Joel Glazer, majitel Manchesteru United.
Jak by měla nová Superliga vypadat?
Patnáct stálých účastníků, tzv. zakládajících klubů, a pět týmů, které by se do soutěže kvalifikovaly na základě výsledků z předchozích sezon. Podle jakého klíče, zatím není jasné.
Neví se ani, kdy by měla nová soutěž odstartovat. V dřívějších plánech se hovořilo o ročníku 2022/23.
Dvacet mužstev má být rozděleno do dvou skupin po deseti a osm nejlepších, čtyři z každé větve, následně postoupí do vyřazovací fáze. Zápasy by se hrály ve všední dny a ve fotbalovém kalendáři by se mělo začínat v srpnu.
Proč chtějí největší kluby Superligu?
Kvůli penězům.
Pro největší fotbalové brandy s milionovou fanouškovskou základnou po celé zeměkouli to může být obrovský byznys. Vidina mnohem větších příjmů, ještě tučnějších sponzorských smluv či výdělků z televizních práv.
Už od začátku je součástí informací o nové soutěži zpráva o fondu ve výši 3,5 miliard eur (90,7 miliardy korun), které mají účastnickým klubům sloužit na investice do infrastruktury a na záplaty ztrát po pandemii covidu-19. Financovat by ji měla americká banka JPMorgan.
Příjmy z vlastního projektu mohou být pro velké evropské kluby násobně vyšší než z Ligy mistrů a dalších soutěží UEFA. Zároveň zakládající členové Superligy slibují tzv. solidární platby, jakési kompenzační poplatky pro zbytek fotbalové Evropy.
Je evidentní, že se nejbohatší kluby inspirují zámořským fungováním sportovních soutěží, ostatně majitelé řady ze zakládajících klubů Superligy jsou právě ze Spojených států.
Ale nejen NFL, NHL či NBA, uzavřené soutěže z USA, mohou být předobrazem pro fotbalovou elitu. Superliga do jisté míry kopíruje i basketbalovou Euroligu, soutěž řízenou největšími kluby, která na starém kontinentu funguje od roku 2000.
Kdo doplní patnáctku zakládajících členů?
Důležitá otázka. V první fázi se totiž k novému projektu odmítly připojit kluby z Německa, Bayern Mnichov a Borussia Dortmund, i francouzské Paris St. Germain, které má podle zpráv zahraničních médií vůči Superlize asi největší výhrady.
„Podporujeme tradici UEFA,“ cituje server The Athletic svůj zdroj z pařížského klubu.
Souběžně s plány na Superligu vznikala i nová podoba Ligy mistrů, kterou měla UEFA původně představit během pondělí. Velkým klubům se přitom podle zákulisních zpráv z jednání snažila vyjít maximálně vstříc.
V plánu bylo, že dvě místa v 36členné soutěži budou rezervována pro týmy s největším koeficientem, které si kvalifikaci nevykopou v domácí lize. Pro kluby z méně fotbalově vyspělých zemí by bylo složitější se mezi smetánku kvalifikovat.
Přesto giganti usoudili, že půjdou raději vlastní cestou.
Paradoxní je, že proti uzavřené Superlize se postavila i Evropská klubová asociace (ECA), které přitom předsedal Andrea Agnelli, jeden z mozků nového projektu. V neděli večer na své funkce v ECA i UEFA rezignoval.
Jaká je reakce UEFA?
Striktně odmítavá.
UEFA ještě před oficiálním oznámením o vzniku Superligy upozornila, že klubům, které se připojí, bude znemožněno účastnit se jiných domácích, evropských i světových soutěží. A že jejich hráči nebudou moci reprezentovat své země.
Znamená to válku proti nejbohatším?
Podporu získala UEFA i od světové organizace FIFA a jednotlivých národních asociací. Postavili se za ni i přední světoví politici v čele s britským premiérem Borisem Johnsonem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
| "I'm a #MUFC fan and I'm absolutely disgusted."
| "They are an absolute joke."
@GNev2 gave a brutally honest reaction to reports that England's biggest clubs are expected to be part of plans for a breakaway European Super League...
https://t.co/VfJccGYXjE
Bouří se fanouškovské organizace, bývalí fotbalisté, experti, odborníci. „Jsem znechucen,“ rozčiloval se ve vysílání televize Sky Sports Gary Neville. A postupně se k němu přidávají další osobnosti.
Mimochodem, vyloučení z evropských pohárů prý superligovým klubům hrozí už v aktuální sezoně, což by znamenalo, že z osmi semifinalistů Champions League a Evropské ligy zbudou jen tři.
Co z toho plyne pro český fotbal?
Česko přijde o pátý tým v pohárech, změny patrně čekají i nadstavbu |
Nejde jen o český fotbal, ale i o kluby z dalších podobně menších národních asociací. Superliga a odpojení gigantů od zbytku fotbalové Evropy pro ně může být devastující. Už žádné památné souboje s Arsenalem, Chelsea, Barcelonou nebo Interem?
I tak může vypadat šedivá tuzemská fotbalová budoucnost.
Slavia, v posledních letech nejúspěšnější český pohárový zástupce, se prostřednictvím svého šéfa ozvala jako první.
Jaroslav Tvrdík ocenil postoj francouzských a německých klubů, jež se k Superlize (zatím) nepřidaly. „Podobně jako oni plně podporujeme postup FIFA a UEFA - fotbal potřebuje solidaritu a soutěžení v rámci stávajícího modelu evropských soutěží klubů z 55 fotbalových asociací,“ napsal na Twitteru.
Obdivuhodny postoj nemeckych a francouzskych klubu. Respekt! Podobne jako oni plne podporujeme postoj FIFA a UEFA - fotbal potrebuje solidaritu a soutezeni v ramci stavajiciho modelu evropskych soutezi klubu z 55 fotbalovych asociaci. https://t.co/ZlMoDlJyb2
Na stranu UEFA se podle očekávání připojila i Ligová fotbalová asociace (LFA), jež v Česku řídí profesionální soutěže.
„Ligová fotbalová asociace zaznamenala snahy elitních evropských klubů založit vlastní soutěž, tzv. superligu. LFA v této záležitosti plně podporuje zamítavý postoj UEFA.“
