Kabelu přebalovat nemusí – vozí s sebou šest dresů, vždy po dvou ve třech barvách, a dvoje kopačky. "Kolíky do bláta jsem nechal doma."
Před zrcadlem si uváže kravatu k červené košili a ze skříně vytáhne tmavě šedý oblek, který si pořídili všichni Češi z mezinárodní listiny FIFA. "Tenhle zápas má stejný význam," tvrdí devětatřicetiletý rozhodčí.
Čeká ho 99. ligové utkání kariéry, premiéra v derby pražských S. Po dálnici ku Praze dojede za hodinku. "Průměr 90 kilometrů v hodině, spotřeba 4,5 litru."
V kavárně chodovského obchodního centra si dává kávu a čeká na moravské asistenty Wilczeka s Kordulou, kteří nocovali v Průhonicích. Společně pak těsně před polednem vystupují u brány na Spartě.
Kontrolují hřiště, chystají si rekvizity. Následuje krátký společný mítink s policií a požárníky. Vedoucí mužstev pak přinášejí do kabiny podepsané zápisy o utkání. Šest minut před výkopem stojí všichni aktéři derby v tunelu pod tribunou.
"Obvykle si něco řeknu s kapitány, teď nic. Každý věděl, o co jde," říká.
Jen s kolegy asistenty si stisknou paže.
Zápas kvapí v jiskřivé atmosféře. "Užíval jsem si to, necítil žádný problém, jen emoce," vypráví pak rozhodčí.
Okamžitě po zápase mizí v kabině, žádné pokřiky nevnímá. "Ani na mobilu jsem neměl žádné vzkazy," připomíná. "To až ráno."
Do společné sprchy jde první, pak vypije minerálku a uzobne si pár koleček šunky a sýra z obloženého talíře. "Přes den víc nejím, jen müsli tyčinku."
Cestou ze stadionu zve kolegy na večeři do restaurace U Dragouna pod Hradem. "Jako poděkování za spolupráci."
Dává si česnečku, lososa a palačinky s marmeládou. Okolo osmé se loučí, po desáté chrastí doma klíče v zámku. "Padl jsem hned, byl jsem utahanej."
Druhý den si užíval klidu s rodinou, vyrazil na kolo a do sauny. "Noviny nečtu, zajímá mě jen odborné hodnocení," brání se kritice.
