"Sice se na internetu nabízím i jako model, ale to šlo jen o hecování. Nemám to v plánu, chci se držet fotbalu," zdůraznil autor divizního hattricku, jímž v neděli sestřelil Motorlet Praha 3:1.
Pro Žatec je tenhle mladík možná pokladem, vždyť už nepatří Spartě, ale právě severočeskému klubu. "V tuhle chvíli mi přišel jako nejlepší přestup do Žatce, už ne hostování. A třeba se Sparta někdy ještě ozve," naráží Jakubov na sparťanskou klasiku pustit hráče a pak ho znovu koupit.
Narodil se v Praze, ale kariéru startoval u východních sousedů. "Naše rodina je česko-slovenská, maminky táta je ze Slovenska. Stěhovali jsme se, protože se rodiče přizpůsobovali naší kariéře," tvrdí Jakubov a slovem naší myslí i bratra Jakuba. "Je třetím gólmanem v Mladé Boleslavi. Fandíme si, ale proti sobě jsme ještě nehráli." Po Košicích a bratislavském Interu přišlo intermezzo v rakouském Hornu, pak už Sparta.
"A po třech letech jsem odešel do FC Porto," jmenuje Jakubov nejluxusnější zastávku. Bylo mu sedmnáct, psal se rok 2008 a on se ocitl v úplně jiném světě; snad se musel i štípnout, jestli se mu to nezdá. "Byl to vážně splněný sen," přikývl 192 centimetrů vysoký fotbalista. "Pozvali mě v květnu na týdenní zkoušku a od léta mě angažovali. Strávil jsem v tamním dorostu rok. Na podzim jsem ale kvůli problémům s papíry od FIFA jen trénoval, hrát jsem nesměl. Jaro se mi vcelku vydařilo. V patnácti zápasech jsem dal 11 gólů." Bilance, která zvoní! "Ano, je to super, ale byli tam i větší střelci."
Jakubov dokonce asi sedmkrát trénoval s A-mužstvem, které v té sezoně získalo portugalský titul. "Když jsem přišel poprvé do kabiny áčka, nechtěně jsem si sedl na místo kapitána Pedra Emanuela. Nevěděl jsem, že je jeho. Když to zjistil, pošoupl mě o jednu sedačku dál," popisuje útočník. "Už tehdy tam byly hvězdy jako třeba Hulk nebo Bruno Alves."
Připravovat se s Portem bylo pro českého teenagera něco neskutečného. "Nedá se to srovnat s žádným zážitkem," září mu oči. "Oni si tréninky užívají. Je to všechno o míči, technice, rychlosti, síle."
Ještě v létě 2009 se hlásil v Portugalsku znovu, ale nakonec se rozhodl: "Po dvou třech měsících jsem to s rodiči probral a vrátil se do Čech. Kvůli škole, abych myslel i na zadní vrátka. A také kvůli tomu, že jsem neviděl perspektivu prosadit se do áčka Porta." Nebylo to snadné rozhodnutí. "Nevím, jestli bych to teď udělal stejně," nezapírá, že by možná tenhle krok vzal zpátky. Aspoň si dodělal ekonomické lyceum.
Jenže do toho přišla zranění, a tak se teď snaží vzkřísit svoji kariéru. Měcholupy vyměnil v zimě za Žatec, kterému pomohl k postupu z krajského přeboru. Nyní si tam kroutí druhý půlrok. Slavoj si vybral i díky tomu, že ze Žatce pochází jeho táta a babička je z nedalekých Veletic; občas u ní přebývá.
"Je tady výborná parta, skvělý trenérský tým. A jako nováček se držíme na špici divize. Nemůžu si stěžovat." O svých gólech skromně pomlčí, přitom jich nastřílel včetně poháru už 12. "Ale nejsem rozený kanonýr. Mojí předností je hlavičkování a osobní souboje, snad i hra ve vápně. Ještě potřebuji rychlost, lepší techniku a střelbu."
Motorletu nasázel dva góly za první čtyři minuty, hattrick zkompletoval po hodině hry. "Bude mě stát tři stovky. Už před zápasem mi asistent trenéra Oppel říkal, že cítí, že můžu konečně dát doma první gól. A byly hned tři."
Jakubov se blýskl už zkraje sezony, než se zranil. V poháru vypráskal Nejdek pěti zásahy! "Můj rekord mezi dospělými." Snad ho další, ještě větší sláva čeká. "Chci, abych se mohl fotbalem živit. A zahrát si nějakou z předních lig. Jednoho dne bych se navíc rád vrátil do Portugalska." Je vidět, že se mu vrylo pod kůži.
