Ani jedno, kulomet se zasekl. Norimberk uhrál jen remízu 0:0. "Škoda, ale život si kvůli tomu nevezmu. Góly přijdou jindy," řekl útočník s číslem 33 na dresu.
Na podzim jeho umění poznají také Češi – Vitteka potkají v kvalifikaci o mistrovství Evropy 2008. "To budou zápasy jako hrom," těší se Vittek už dnes.
I když jste se naposledy netrefil, pořád z vás jde strach. Měl jste střelecké hody.
Nikdy jsem nic podobného nezažil. Střílelo mi to jakoby nic. Střela, gól a tři body pro Norimberk. Paráda.
Na rovinu: máte raději body pro mužstvo, nebo góly které dáváte?
Nebýt bodů, mé góly jsou k ničemu. Body nám pomohly z pásma sestupu, hned se všem dýchá líp. Ale lhal bych, kdybych řekl, že mě góly netěší. Odmalička je miluju. Když se míč třepetá v síti...
Ano? Co v tu chvíli pociťujete?
Slyším zvuk míče v síti: Tssss! Najednou mám novou energii, tělem mi projíždí nová síla. Góly mě ženou dopředu, potřebuju je.
A když je nemáte, jste zapšklý a naštvaný? Jako minulý rok, kdy jste byl v Norimberku na odpis?
To je trochu jiný příběh. Tehdy mě trenér Wolf úplně odrovnal. Musel jsem hrát pravého záložníka, což tolik neumím. Cítil jsem se tam nevyužitý, vadilo mi to a on mě pak poslal na tribunu. Chtěl jsem pryč.
V zimě po vás toužila i Sparta. Do Prahy se vám nechtělo?
O zájmu Sparty jsem slyšel, ale nakonec Norimberk stejně ohlásil, že mě nepustí, což všechno vyřešilo.
A šel byste do Sparty?
Nevím. Je to velmi dobrý klub, v Evropě má jméno, hraje Ligu mistrů, ale bundesligu pořád stavím výš.
A pokud by se ozvaly kluby z vysněného Španělska?
Asi bych neváhal. Španělskou ligu bych si vážně chtěl někdy zahrát.
To musíte dodnes litovat, že nevyšlo angažmá v Realu Madrid. Bylo vám 16, když se královský klub ozval.
Byl jsem nadšený, všechno bylo domluvené, stačilo jen, abych zůstal ještě pár dní zdravý. Jenže já si přetrhl křížový vaz. Z přestupu sešlo a Real se už nikdy neozval. Ale vůbec nelituju! Sebelítost by mě nikam nedostala. Ano, tehdy jsem byl nešťastný, fotbal byl krutý, ale přebolelo to. Dnes vím, že mě zranění zocelilo.
Róberte, v sobotu slavíte teprve 24. narozeniny.
Teprve? Někdy se cítím jako starý pán. Ne, vím, že mám před sebou ještě hodně let, pokud mi bude sloužit zdraví. Teď se zachránit s Norimberkem a po létě zkusit výš.
Myslíte na přestup?
Teď ne. Smlouvu mám do roku 2009, daří se mi, daří se týmu, nikam se nehrnu.
Mimochodem, poslední zápasy šlapala česko-slovenská mafie: Jan Polák přihrává, Róbert Vittek střílí.
S Honzou si báječně rozumím, jako bychom se hledali. Je to fotbalista, který hraje hlavou, navíc umí být tvrdý a nekompromisní. Norimberk určitě přerůstá. Je to dirigent, který mužstvo vede. Ale pozor, podobně důležitý je i Marek Nikl, vynikající chalan, buldozer v obraně. Nejlepší hlavičkář v bundeslize.
Zatímco Nikl v reprezentaci nehraje, proti Polákovi se brzy postavíte. V září hrají Slováci s Českem v kvalifikaci o Euro 2008. Už to ve vás vře?
Ještě ne. Sice jsme se už popichovali, ale pravé žhavení teprve přijde.
Jsem rád, že jsme dostali tak atraktivního soupeře, bude to velké derby.
Česko-slovenské bitvy v hokeji obvykle Slováci nezvládají, bývají přemotivovaní. Nehrozí totéž fotbalistům?
To bych neřekl. Tolik zápasů jsme s vámi neodehráli, abychom měli komplex. I u hokejistů jsem si jistý, že mindrák z Čechů nebudou mít navždy.My se vás nebojíme, ale respektujeme, že máte skvělý tým, který bude hrát na mistrovství světa. I my už jsme leccos dokázali, naposledy jsme vyhráli třeba ve Francii.
Slovensko si zatím žádný velký turnaj nezahrálo. Sníte o postupu?
Dva favorité ve skupině jsou jasní: Česko a Německo. Ale kdybych netoužil po postupu, vůbec bych nemusel jít do boje. Zkusíme to. O šampionát se popereme.
