Nebylo by škoda končit?
Ale já neříkal, že končím.
Ono to tak vyznělo, že se s tím pomalu smiřujete.
No... Uvidíme. Řekl jsem jen to, jak tu situaci cítím. Pokračování není moje starost. Já žiju přítomností.
To musíte být rád, že jste na Maltě dostal šanci.
Vždycky jsem rád, když dostanu pozvánku. A jsem rád o to víc, když můžu hrát a dokonce dám gól.
Na dva další jste přihrál. Ta bilance je výtečná, souhlasíte?
Lhal bych, kdybych říkal, že mě to netěší, ale teď toho mám plné zuby.
Sparťanská enkláva, měla prsty ve všech čtyřech gólech. Vy, Kadlec, Dočkal, Hušbauer...
Nevím, jestli to bylo znát, ale s Hušbym a Bořkem teď hrajeme sedm zápasů, s Vencou jsem odehrál celé jaro. V tom jsme asi měli výhodu.
Bylo jednoduché přeskočit brankáře, nebo to byla vaše mazanost?
Byl to dobrý centr od Franty Rajtorala. Popravdě jsem vůbec netušil, že brankář šel z branky, soustředil jsem se jen na obránce. Nakonec jsem byl u míče první. Dvakrát jsem ho nepřeskočil, potřetí jo.
Ten gól nemusí nic znamenat, ale počítáte si ho do plusových bodů?
Vážím si každého startu za nároďák, natož gólu.
Myslíte, že to bude mít ještě význam? Bulhaři prohráli, teď ještě pár dalších zápasů a třeba to vyjde...
Já osobně to neřešil. Pro nás bylo nutné, abychom vyhráli na Maltě. Tady nikdo nevyhrál tak výrazně, proto takové vítězství těší.
Není to paradox zrovna teď nastřílet čtyři góly... To se nepovedlo dva roky.
Taky mi to přijde paradoxní... Povedl se nám vstup do utkání. Z první střely jsme dali gól, pak Malta nemohla tak úporně bránit. A třetím gólem se pak zápas rozhodl.
Trnul jste za stavu 2:1?
To ne. Bylo to jen varování, pak už jsme to pohlídali.
