Gól mohl vstřelit už v 10. minutě, kdy se přimotal k brance po rohu Horvátha. Neuspěl. Vyšlo mu to až před přestávkou. "Nádherný centr od Pavla Horvátha a pak mi Karel Rada odtáhl beka. Ideální situace."
V poločase to bylo 1:1, skvělé. "Trenér Cipro do nás hustil, že něco podobného zažil už v Římě," vzpomněl Koller čtvrtfinále Poháru UEFA na jaře 1996. "Také si všichni mysleli, že už postoupí, jenže Italové se rozjeli. Bylo to peklo, co jsme zažili. Takové nepamatuju."
Právě Kollerova chyba ho rozpoutala. Neuhlídal Sosu, který vystřídal a dal hned gól. "Sosa mě zmátl. Rozběhl se od branky, pak hodil zpátečku a najednou byl sám."
Koller se rval, co mohl. Ještě jednou mu Sosa prchl, ale slávistický bek skočil plavmo vzduchem do jeho střely.
Koller byl omlácený. Na krku mu zůstaly krvavé šrámy od Muzziho, u oka se vyjímal monokl. To byla památka na poslední šanci Italů. "Fiore vypálil z trestňáku a já to chytil rovnou do oka. Nevadí, hlavně že se postoupilo."
Autobus odjížděl ze stadionu, Koller vpředu vedle řidiče. Včera měl svůj velký den.
Do Cipra šili italští novináři
Dva metry od slávistické lavičky prožíval trenér Cipro druhý poločas zápasu s Udine. Osaměle, s nohou v podřepu, občas upil z plastové láhve. "Byly to nervy, trpěl jsem víc než jindy," řekl. A když drama skončilo, ještě se do něj trefovali italští novináři. Myslíte si, že postup Slavie je zasloužený? optal se první. "Když Italové vypadnou, vždycky si myslí, že nezaslouženě," vystřelil hbitě Cipro.
Ale novináři pokračovali: Dvakrát jste vystřelili na branku a postoupíte, co tomu říkáte? "Já mohu zase říct, že v Praze neodpískal rozhodčí dvě penalty."
A do třetice: Proč jste tolik faulovali Locatelliho? "My že ho faulovali? Šedesát procent pádů bylo nafilmovaných. Umí to." Novináři se ušklíbali, Cipro také.
Takže poslední otázka: Chtěl byste v dalším kole radši Leeds nebo AS Řím? "Řím! Je to hezké město. A měli bychom na něj." To už se Italové smáli.
