"Soupeřův gólman vyběhl pro balon. Nemohl se k němu ale dostat dřív než já. Do sprintu jsem dal poslední zbytky sil. Nakonec jsem míč doběhl první já. Pak už jsem se jen snažil trefit bránu. Ukázalo se, že jsem se rozhodl správně," popsal kuriozní branku střelec Ditrich.
Míč se do branky spíš dokutálel.
Balon jsem netrefil ideálně, to je pravda. Otáčel jsem se za ním a modlil se, aby došel do branky dřív, než ho doběhnou blšanští stopeři.
Odstraňoval jste očima z cesty drny, aby měl míč ulehčenou cestu?
Celou dobu. Balon mířil na zadní tyč.
Byla to vaše druhá branka. Jak byla důležitá?
Potřebovali jsme doma potvrdit tři body z Třince. Při zaváhání s Blšany by vítězství venku přišlo vniveč.
Povedlo se. Zaútočili jste na čtvrté místo v tabulce.
Snažíme se hrát co nejlíp. Abychom potěšili naše diváky a chodili na zápasy v co možná největším počtu.
To se vám daří. Přišlo přes dva tisíce lidí, to je rekord sokolovského stadionu.
Je to paráda. Diváky máme super. Snad jim jejich přízeň vracíme našimi výkony.
S Blšany to dlouho vypadalo na remízu.
Věděli jsme, že to pro nás bude těžké utkání. Venku hrají Blšany lépe než doma. Museli jsme být trpěliví. Soupeř na nás čekal na půlce, neměli jsme moc místa. Snažili jsme se to přes ně nějak prostrčit, bohužel nám to příliš nevycházelo.
Proč? Scházel větší pohyb?
Ten jsme neměli špatný. Spíš nám scházela finální přihrávka. A taky trochu štěstí. Po přestávce jsme trefili břevno, mně samotnému zblokovali střelu.
