"Ten obrovský balvan, psychický tlak na konci ligy, byl velký. Nejen na mne, ale i na rodinu. Proto oslavy začaly až v rodinném kruhu," vysvětluje Straka.
A jak jste pokračoval?
Vlastníci Viktorie pozvali realizační tým na posezení. Krásně jsme si povídali. Bylo to fajn.
Zdůrazňujete, že pro úspěch je důležitá pospolitost v klubu, team-work. Ale s hráči jste neslavil. Proč?
Při oslavách potřebuje být mančaft bez trenéra. Ten je sice jeho součástí, ale při oslavách už je to rozdělené. Hráči si něco dají, je nabouraný přirozený respekt...
Hrozí, že uslyšíte něco, co byste neměl vůbec slyšet?
Třeba tak.
Slovácko, to byla rána do vazu
Během měsíční mise jste vedl tým v šesti zápasech, získal s ním sedm bodů. Čekal jste více?
Čekal. Chtěl jsem udělat všechno tak, abychom se nemuseli zachraňovat až v posledním kole.
Kde jste očekal lepší výsledky?
V zápasech venku, třeba v Jihlavě, kde jsme byli lepším týmem, vypracovali si šance, ale neproměňovali je. To byly zlomové momenty. Říkal jsem si: Co tomu chybí, proč se tohle děje?
Jihlava asi nebyla jediná, že?
Nebyla. Na Baníku jsme uhráli dobrý poločas, ale nakonec z toho byl debakl. Tam se ukázalo, jaké máme slabiny. Že tým byl hodně labilní. Neměl jedince, který by ve správný moment dokázal zápasy rozhodnout.
Ale ztratili jste body také doma.
Vím, Slovácko... To byla pro mě těžká rána, doslova rána do vazu. Beru všechno, ale nepřekousnu, když hráči zápas jen odchodí.
Jak jste v té době usínal?
Po takových zápasech se nedá usnout, přehrávám si je v hlavě. Je to obrovský psychický tlak. Už proto jsem strašně rád, že to máme za sebou. Těším se, že se vyspím.
Hledal jste v těch špatných dnech možnosti, jak z toho ven?
Nemohl jsem do týmu výrazně zasáhnout. Něco jiného je, když jste u mančaftu od začátku sezony. Jenže já na to měl jen měsíc. To byla realita, nejdou dělat zásadní koncepční změny. Proto bylo spánku málo. Nějaký den to teď doženu, prostě si lehnu a budu celý den spát.
Bičík měl pět kilo navíc
Který z hráčů Viktorie vás potěšil?
(Po chvíli přemýšlení) Nechci někoho vyzdvihovat a někoho zatracovat. Těch zápasů bylo na takové hodnocení příliš málo.
Někdo vás ale určitě zaujal.
(Opět dlouhé přemýšlení) Vyzdvihl bych snad brankáře Honzu Muchu v posledních zápasech. V Plzni byl zřejmě problém, že se neustále hledala brankářská jednička. A gólman musí dostat důvěru na delší dobu. Pak ji dokáže vrátit.
Kdo měl být tou jedničkou podle vás. Na koho jste sázel?
Myslel jsem, že to bude Bičík. Jenže měl pět kilo navíc. Najednou to byl úplně jiný typ brankáře, než jsem ho poznal ve Spartě.
Takže vás zklamal?
Nemůžu říci, že by zklamal. Na to byla příliš krátká doba. Při debaklu v Ostravě jej nechali ve štychu obránci, vlastně celý mančaft.
V utkání na Spartě jste vsadil na mladé, nasadil jste i ligového nováčka Borka. Proč?
Nebojím se udělat velkou změnu. Rád dávám důvěru hráčům, o kterých si myslím, že mně to vrátí výkonem.
A nemýlil jste se.
Očekávání splnili jak Tomáš Borek, tak hlavně Tomáš Krbeček. Tady se ukázalo, jaké možnosti má v mládeži plzeňský fotbal. K tomu ještě přidám Michala Smejkala. Hráči dokonale zapadli do systému, který jsme hráli.
Jak hráči zvládli změnu rozestavení 4-4-2 na jiný systém?
Důležité je, aby hráči uměli více herních systémů. A to byl tady problém. Hráli jsme v rozestavení 4-3-3 a vyplatilo se to. Použili jsme dva defenzivní štíty s tím, že jeden z nich neustále doplňoval hru dopředu.
Právě v tom se ukázal v dobrém světle Radek Pilař. Souhlasíte?
Přesně tak. On je osobností týmu. Moc mě mrzelo, že nemohl hrát dvě utkání kvůli žlutým kartám. Jeho absence byla moc viditelná.
Nad mladíky krouží supi
Nechcete hráče příliš hodnotit. Pokud půjdete trénovat jinam, o kterého z nich byste měl zájem?
Jsou tady šikovní kluci, není to jen jeden hráč. Řada jich má obrovskou perspektivu. Jmenovat ale nebudu. Vzal bych si hráče, kteří na sobě chtějí pracovat.
Myslíte, že nadějní mladíci v klubu zůstanou?
No, už tady okolo krouží supi a vyhlížejí nějakou oběť...
Nepřekvapilo vás, že v mužstvu Viktorie je pouze jediný cizinec?
Z Německa jsem byl zvyklý na spoustu cizinců. Ovšem u nás to jen tak nebude, ekonomická situace země je úplně jiná. Musíme se zatím smířit s tím, že k nám chodí jen Slováci. Na jiné cizince není...
Plzeňské angažmá vám oficiálně skončilo v úterý. Bude pokračovat?
Na to teď nedokážu odpovědět. Ale čekám, že Plzeň udělá všechno pro to, abych zůstal. Oficiální nabídku jsem ještě nedostal. Pokud přijde, budu o ní vážně uvažovat.
Jak dlouho se budete rozhodovat?
Chci mít nyní trochu odstup několika dnů od toho všeho, utřídit si myšlenky. Pak se ke všemu vrátíme.
Kdy tedy bude jasno o vašem dalším trenérském působení?
Řekněme, že jasněji bude do čtrnácti dnů.
V klubu kecal každý do všeho
Jak na vás zapůsobila Viktoria coby fotbalový klub?
Je důležité, aby si všichni Plzeňáci uvědomili, že patriotismus, ke kterému se v klubu hlásí, není na správném místě. Je to jinak. Cílem Straky, ať jde kamkoli, je tam pracovat na sto procent.
Znamená to, že jste se v Plzni setkal s tím, že vás označili za cizáka?
Setkal. Lidi mě skutečně nazývali cizákem, skopčákem. To strašně bolí a moc mě to mrzí. A právě proto jsem strašně rád, že jsem dokázal tým v lize udržet. Pokud se tohle myšlení nezmění, bude mít klub problémy.
Po zápase na Spartě jste řekl: Pokud v Plzni zůstanu, musím toho špatného červa odstranit. Vztahy v klubu nejsou dobré. Vysvětlíte to?
Pokud se ten červ neodstraní, tak to bude špatné. Plzeň bude tápat mezi první a druhou ligou. Když se to povede, tak není důvod, aby se Plzeň nestala Mekkou fotbalu jako třeba Liberec či Teplice.
Dobře, ale co je tedy tím červem?
Musejí se ujasnit vztahy v klubu, kdo a co má dělat. Tady si každý myslí, že může kecat do všeho. To je největší chyba plzeňského fotbalu.
Jak hodnotíte spolupráci s kolegy z realizačního týmu?
To bylo něco jiného. Od kustoda po asistenta trenéra vše fungovalo.
Od první chvíle?
Když jsem do Plzně přišel, tak si mysleli, že ten Straka má čumák nahoře a dělá ramena. To je nesmysl a oni to rychle pochopili. Že jsem jako oni, jen člověk z masa a kostí.
Jak jste je o tom přesvědčil?
Šli jsme spolu na pivo, byli dokonce u mě doma. Vztahy se daly takovým způsobem dohromady, že jsme se všichni cítili dobře.
Co se musí s týmem Plzně stát, aby se neopakoval boj o přežití v lize?
Řeknu jen stručně co se musí zlepšit. Především fyzická kondice hráčů, jejich disciplína. Chybí zde rovněž správný vůdce. Tým se musí doplnit, aby získal na kvalitě.
