Stracený je trémista. Před každým zápasem bývá nervózní, jiné to není ani dnes. "Jenže je v tom rozdíl. Při zápase ze mě všechno spadne, teď asi ne. Protrpím si to celé až do konce." V poločase nesejde pár schodů z tribuny a nepůjde do kabiny. "Byl bych tam zbytečný, co bych jim asi tak vykládal."
Možná tak leda kdyby byl typickým vůdcem mužstva, to by je vyhecovat šel. Ale je spíš plachý. "Nechávám na každém, ať se připraví podle svého," podotýká. Role hecíře patří Petru Holotovi, šestatřicetiletému mazákovi, který jako jediný ze současného kádru zažil ve Viktorii zápasy v evropském poháru.
Se spoluhráči byl Stracený naposled v sobotu při ligovém zápase s Blšany, na soustředění do Štiřína už nejel. "Léčím si koleno a klukům pořád telefonuju." Nejvíc Michalovi Ščasnému, synovi trenéra. Mají k sobě nejblíž věkově a hráli spolu ve Spartě.
V klubu soupeře se v minulých dnech nejvíc skloňovalo právě jeho jméno. Jak totiž tvrdí Rakušané: Žižkov je bezejmenný tým, ve kterém hraje Stracený. "Lepší by bylo, kdyby se na mě takhle ptali v Dortmundu nebo v Římě," zasměje se. "Teď vážně. Že se zajímali o mě, to je zásluha celé Viktorky."
Teď ale truchlí, přijde o největší svátek klubu za posledních sedm let. "Až teď mi to dochází," přemítá. Před třemi týdny v derby s Bohemians ho surově naremploval na reklamní panely Janáček. Od té doby má žižkovský štírek zdravotní problémy. "Myslel jsem, že za tři čtyři dny budu v pohodě," povzdechne si.
Je naštvaný, ale ne na Janáčka. "Stejně s tím už nic nenadělám. Spíš mě rozčílilo jednání Bohemky. Všichni říkali, že se nic nestalo. Ale teď už to neřeším." Stracený přišel o dva reprezentační zápasy v kvalifikaci na mistrovství světa, které však skončily ostudou. "Ale i když to bylo neslavné, stejně bych byl radši u toho," hlesne jen.
