Kdysi velký talent českého fotbalu by měl v Příbrami oživit ofenzívu mužstva, které se v loňském ligovém ročníku střelecky trápilo.
"Trenér Tobiáš mi řekl, že ode mě očekává, že přispěju k tomu, abychom stříleli víc gólů. Loni jich Příbram moc nedávala," popisuje Stracený, jaká role na něj čeká v novém působišti.
V něm se rychle rozkoukal.
"S některými hráči se znám ještě z ligy, třeba s Otepkou a Čuprem, s ostatníma se brzy seznámím. Ale parta je tady dobrá."
Na podzim roku 1999 se stěhoval na Žižkov ze Sparty, kam si ho vytáhl kouč Zdeněk Ščasný. Nejprve na hostování, které se po roce změnilo v přestup výměnou za střelce Marka Kincla. Pod televizním vysílačem Straceného talent rozkvetl a s ním stoupal vzhůru v ligové tabulce i Žižkov.
"Na ten budu vzpomínat jen v dobrém. Prožil jsem tam krásná léta, vyhrál s ním Český pohár a v Poháru UEFA vyřadil Glasgow Rangers," vzpomíná na dobu v dresu Žižkova, s nímž zažil předloni i ligový pád a následnou korupční aféru. V jejím důsledku přišel klub v uplynulém ročníku dvanáct bodů.
Během působení ve Spartě i na Žižkově jej provázela pověst bouřliváka. Měl nadváhu, po nocích vymetal bary a diskotéky, jenže po svatbě s přítelkyní, která je o šest let starší, se změnil.
"Ve dvaceti jsem si myslel, že mi patří svět, ale už jsem se zklidnil. Dnes žiju rodinným životem, i když na pivo si občas zajdu," ujišťuje otec čtyř dětí, že problémy s životosprávou jsou minulostí.
Z Davle, kde žije s rodinou, do Příbrami dojíždí. Stěhování neplánuje.
"Proč taky? Za půl hodiny jsem v Příbrami. Je to pohoda, žádná zácpa, žádné semafory jako v Praze," pochvaluje si.
Když však padne řeč na letní přípravu, jeho veselost je pryč.
"Jsem ten typ fotbalisty, kterého běhání a nabírání síly nebaví. Na druhou stranu z toho pak celý rok žiju, takže musím zatnout zuby a makat."
