"Měl striktní pravidla, která se musela dodržovat a běda, když je někdo porušil," říká čtyřiatřicetiletý stoper, který z Plzně odešel loni v lednu do Mladé Boleslavi a nyní působí v druholigové Viktorii Žižkov.
O jaká pravidla se jedná?
Standardní záležitosti. Nic, co bych u jiných trenérů nezažil. Třeba telefonování v kabině, to se nesmělo.
Co se vám ještě ze spolupráce s trenérem Vrbou vybaví?
Taktika. Na té hodně lpěl. Měli jsme důkladné rozbory u videa, soupeře dokázal mimořádně přečíst, dokázal se trefit do jeho slabších stránek a my toho většinou využili. A naopak když nás upozornil na jeho přednosti a my z toho dostali gól, tak při pozápasovém hodnocení video třikrát zastavil, třikrát dotyčnému zopakoval, jestli náhodou přesně na tuhle konkrétní věc neupozorňoval. Odpustil nepřesnost, špatnou přihrávku, ale ne to, když si někdo nesplnil své povinnosti.
Jak taktiku vysvětloval?
V jednoduchosti je síla. Aspoň pro mě to nebylo nikdy složité.
Plzeň sklízí chválu za atraktivní fotbal. Jak vás to naučil?
Chtěl hrát dopředu a k tomu si vybíral vhodné typy hráčů. Z krajních záložníků udělal krajní obránce, kteří pak už tu ofenzívu měli v sobě. Jakmile jsme získali míč, šli hned dopředu. Podívejte se na poslední zápas Plzně, i když to je trochu jiný případ. V Mladé Boleslavi stoper Čišovský běží přes celé hřiště, někdo si řekne, že nesmyslně, ale on díky tomu zápas rozhodne. Jde o to, že trenér Vrba si prostě uměl vybrat vhodné typy hráčů.
S Čišovským jste nastupoval na postech středních obránců. Na starosti jste měli především rozehrávku, ne?
I my stopeři jsme měli rychle hrát dopředu. Když to nešlo, tak jsme si mohli dát pomocnou přihrávku. Ale jakmile jsme si míč vyměnili dvakrát třikrát, trenér měl připomínky, že takhle ne. Pak jsme zápas hodnotili u videa a říkali mu: Podívejte se, stejně by to nešlo dát dopředu. Ale on ty argumenty nebral.
Co myslíte, jak teď v Plzni berou jeho odchod?
Pro vedení to musí být šok, pro mě je to překvapení. Osobně jsem si myslel, že už v Plzni zůstane. Námluvy s reprezentací se dlouho vlekly. Ale chápu ho, v Plzni byl pět let a co si budeme povídat, reprezentace se přece neodmítá.
Jak to podle vás v národním mužstvu zvládne?
Když tenkrát jednal se slovenskou reprezentací, tak jsme si s klukama říkali, že národní mužstvo není pro něj, že mu bude chybět ten dennodenní kontakt s týmem, dennodenní tréninky. Když nám něco nešlo, tak si vymýšlel různá cvičení, abychom to zvládali a přenesli pak do zápasu. Na druhou stranu bude mít nejlepší české fotbalisty, což může být pro něj jednodušší. Každopádně mu přeju hodně štěstí.
