Jméno: Štěpán Vachoušek. Pozice: záložník. Číslo dresu: 8. Sportovní cíle: vyhrát ligu s Teplicemi. Odfajfkuje si exreprezentant tuhle kolonku ve své vizitce na klubovém webu už po letošní, zatím snové sezoně?
"Ano, výsledky na to hrát o titul teď máme, ale to je ještě daleko. Jsme pokorní," nepodléhá euforii fotbalový mazák Teplic, které po loňském záchranářském martyriu nahánějí Plzeň i Spartu, českou extrašpičku. "Skláři" jsou třetí, baví fotbalem i gólovou erupcí.
Kde se ta pokora vzala?
Víme, co nás potkalo minulou sezonu. Poučili jsme se z toho, to nás vyšvihlo takhle nahoru. Jsme mentálně silnější. I když se nám nedaří, věříme v obrat. Hrajeme všichni poctivě a jako jeden mančaft, ostatní je pro nás pasé.
Ale ta proměna je obrovská.
Je příjemné dívat se na tabulku. Kdy naposledy jsme byli třetí s tolika body po 10 kolech? Dodává nám to psychiku a chuť pracovat.
Nosy nahoru nehrozí?
V kabině je velká pohoda, to ano. Na druhou stranu nás kouč v tomhle brzdí. Takhle zkušený trenér jako Ščasný ví, kdy nás má trošku sepsout. Zvládá to perfektně, pak už je to na nás v zápase.
Jak zůstat pokorní?
Záchranářská sezona nám hodně napověděla v tom, jak se máme chovat a jak si zápas užít. A hlavně plníme, co trenér řekne.
Zatím je to útočný gejzír; průměr 3 góly na zápas nemá ani Plzeň.
Náhoda to není. Naše ofenziva vychází z toho, jak kluci brání. Začíná to už v útoku, jak u Mahmutoviče, tak u Salamiho. Když si své úkoly plní poctivě dozadu i útočníci, vrátí se jim to směrem dopředu. Pak máme sílu k útočení.
Do špičky jste se prostříleli. Jak vás právě tenhle fakt těší?
O to je naše postavení cennější. Fotbal je o gólech, abychom hráli dobře, aby to lidi bavilo. To se nám zatím daří. Dík fanouškům, kteří chodí! A věřím, že jich bude chodit ještě víc. Už teď jsou tady návštěvy, jako když jsem v Teplicích začínal kariéru. Nečekal jsem, že by se to ještě mohlo takhle zlomit. Příznivci nám dodávají sílu.
Jak se vám teď chodí po městě, po nákupech?
Lidé v Teplicích to prožívají hodně. Fandí nám, děkují. Příjemné pro všechny. Loni to bylo přesně naopak, nic jednoduchého. Nebáli jsme se sice chodit do města, ale je to příjemnější teď, když nás chválí. Jen opakuji: se vší pokorou.
Postupně na vás vzrůstá tlak. Ustojí ho vaše mužstvo?
Jestli se bude v souvislosti s námi psát o pohárech, tak nás to nerozhodí. Na ten tlak jsme z minulé sezony zvyklí. A ten byl, myslím, horší, když se hrálo o záchranu. Byl to horor. Od nás starších se čekalo, že to strhneme. Letos si fotbal zase užívám, je to balzám.
A jsme zase zpátky u gólů...
Je hezké, jak nám to padá, ale teď kolikrát půjde o to vyhrát zápas 1:0. Čeká nás těžký v Brně, pak složitý trojboj Plzeň, Sparta, Liberec. Půjdeme do toho v klidu, s chladnou hlavou. Samozřejmě chceme každý zápas vyhrát, podle toho se k tomu postavíme.
Mahmutovič dal 10 gólů, Litsingi už 6. Stojí tým jen na nich?
Není to pouze o jednom hráči, ale o všech, i o těch, co nejsou v základu. Fandíme si navzájem. A třeba Bohemce jsme dali pět gólů a bylo pět různých střelců. Je dobře pro všechny, že to není jen o jednom jménu. Dodává to psychiku celému týmu. A je to odraz toho, že pracujeme naplno, chceme a necháváme na hřišti všechno.
Už jste zmínil, že po cestě do Brna vás čeká mistr Plzeň. Takový zápas už Teplice dlouho nezažily, bude vyprodáno?
Kéž by! Když je teď na stadionu osm tisíc lidí, je to už znát. Dlouho to tady nebylo. Kdyby se podařilo Brno zvládnout, Plzeň pro nás může být lahůdka. A my si ten zápas musíme užít. Nechtěl bych přeskakovat. Ale když budeme jako doteď bojovat jeden za druhého, nemám z ničeho strach.
