„Jsem blízko kabině, blízko ke klukům, s kterými jsem ještě hrával. Na druhou stranu už si musíš zachovávat odstup, spíš spadám do trenérské šatny. Sranda tam je pořád, tu se snažíme udržovat,“ tvrdí bronzový z Eura 2004, evropský šampion do 21 let a bývalý hráč Teplic, Slavie, Olympique Marseille, Austrie Vídeň či Sparty.
Jak se na vaše velké pracovní nasazení tváří manželka?
Když jsem ukončil kariéru, říkala, že si po 18 letech s fotbalem budeme užívat. A teď se ptá: Vydržela jsem 18 let, mám vydržet dalších osmnáct? Uklidňuju ji, že takhle dlouho to trvat nebude. Kluci v šatně jsou spokojení, manželka moc ne. A já se snažím najít cestu, aby byly spokojené obě strany, abych nikoho nešidil. Priorita je pro mě rodina, chci, aby manželka a děti byly šťastné. Fotbal je celý můj život, ale nebýt mojí ženy, tak vysoko v kariéře bych se nedostal. Snažím se na stadion chodit první, ale poslední asi neodcházím.
Jak jste se sžil s novou rolí?
Je to úplně jiné než sedět v kabině, hrát zápasy. Daleko nervóznější, když musím být jen na tribuně a sledovat, jestli se klukům daří. Začátek bodově nebyl moc dobrý, ale konec byl perfektní. Můžeme být spokojení. Kdo mě zná, ví, že jsem pokorný. Ale tak, jak pracuju já, chci, aby pracovali i kluci.
Co vás na tom baví nejvíc?
Dennodenní práce s fotbalem. Že nemusím chodit do klasického zaměstnání, ale dělám, co mě živilo celý život. Práce je spousta, samozřejmě. A když nebudeš každý den na stadionu řešit problémy, nemůžeš být úspěšný.
S vámi v září nastoupil i trenér Stanislav Hejkal. Dá se už říct, že to byla dobrá volba?
Víte, jak to ve fotbale chodí. Za půl roku se můžeme bavit o něčem jiném. Ale líbí se mi jeho otevřenost, skromnost, pracovitost. Mluví na rovinu, žádné zatáčky. Hráči na to nebyli zvyklí a možná jim chvilku trvalo, než se s tím sžili.
Jak si s trenérem rozumíte?
Se Standou se známe asi 20 let, víme, co od sebe čekat. Sestavu nechávám vyloženě na něm, já jen k tomu řeknu svoje poznatky. Že bychom si vjeli do vlasů, to nebylo. Ale i to k fotbalu patří. Kdyby to bylo až moc pohodové, to taky nepřinese to správné ovoce. Standa není konfliktní typ, je pohodář, ale má svůj názor a stojí si za ním.
Jaká je vaše přestupová vize?
Kabinu nechci zprůměrovat. Když už přijde hráč, musí být do základní sestavy. Nechci rozšiřovat lavičku, to si akorát přidáváš starosti. Když kluci nehrají a myslí si, že by měli, nedělá to dobrotu. Standa se s nimi baví, volá si je, říká jim, co se mu líbí, nelíbí. A kdo předtím nehrál, šanci dostal, viz Čmovš. Šatna je nastavená správně, každý z kluků za Teplice dýchá, což je podle mě podstatné. A je to vidět i na hřišti. Z deseti zápasů, co jsme u toho, se klukům se nedá vyčíst ani píď, i když se prohrálo. Kabina je čistá, každý ví, co od druhého čekat. Ať už trenér od hráčů, tak hráči od trenéra, to je nejdůležitější.
Klima jste chtěl přetvořit na domácí, rodinné, takže se to daří?
To neuděláš jinak, než že budeš ke klukům férový. Že i hráčům ze základní sestavy napřímo řekneš taky nepříjemné věci. I ti, co jsou zvyklí hrávat, občas nehrají nebo jsou na hraně sestavy. Řekne se jim: Hele, nepodáváš výkony, jaké bys měl, začni o sobě přemýšlet. A kluci to nehledají jinde než v sobě. Toho si strašně vážím a chci v tomhle duchu pokračovat.
Už jste naznačil, že se veleposilování třeba pěti hráči čekat nedá.
To nebude určitě. I kdybychom na to peníze měli, ani bych tak neuvažoval. Myslím, že kvalita tady je. Ze začátku byla na týmu deka, ale už se z toho dostal. Třeba forma Kuby Hory v úvodu podzimu a na jeho konci, to je nebe a dudy. A takhle bych mohl pokračovat. Kdokoli nastoupil, nezklamal. A když trošku ano, příště nehrál. Tak je to tady nastavené a to je dobře, nikdo nemá nic jistého. Někteří kluci jsou opory a kostra týmu, ti na hřišti zůstávají, ale musí to potvrzovat.
Na složení kádru jste se shodli s trenérem Hejkalem?
Pro mě je priorita, aby trenér nekoukal sám na sebe, ale na to, co klub chce, jak se to tady zamýšlí. Což Standa má, to klubové cítění. Ono je to pak vidět. Máš to i v Trubačovi, který nehrál a posledních deset kol by sis bez něj nedokázal základní sestavu ani představit. Ukázal, že fotbal hrát umí. To samé platí o talentu Páťovi Žitném; je důležité teplické odchovance chránit a v pravý čas jim dávat šanci.
Dostanou ji další?
Do přípravy bereme Radostu s Knapíkem, jsou to naši odchovanci. Škoda, že se zranil Černý, dostal by příležitost jako třetí. Teď už záleží na nich, jak si o to řeknou, jak se poperou. Je vidět, že když mají zájem se posouvat a pracují, šanci dostanou. Pár let se to tady nedělo. Pevně věřím, že kluci z dorostu dostanou novou motivaci, že jim to otevře oči. Vždyť je to nejjednodušší cesta dostat se do ligy. Daleko snadnější v Teplicích než ve Spartě nebo ve Slavii. To má být jejich motor.
Zmínil jste Žitného. Stal se kometou, ale pak ze sestavy vypadl. Jak vidíte jeho budoucnost?
Je mladý, skromný, v hlavě to má dobře nastavené. Sám řekl, že jeho výkony nebyly dobré, že to ví. Budeme ho chtít vrátit do základní sestavy, Standa najde systém nebo chvíli, kdy ho tam dostane. Není to jednoduchá situace. První sezona pro něj byla až nečekaně úspěšná, teď už si na něj dává každý pozor. O to víc musí svoji kvalitu prokázat. Já jsem pevně přesvědčený, že ji má. Že teď má jen momentální fotbalovou krizi. Dovolená mu pomůže načerpat sílu a psychickou pohodu, věřím, že do toho zase vletí.
Talentovaného stopera Alexe Krále ve středu koupila Slavia. Stál skoro 21 milionů korun, jak ho ocenil server transfermarkt.cz?
K tomu se nebudeme vyjadřovat, dohoda se Slavií je jasná a my ji dodržíme. Každopádně všechny strany jsou spokojené. Ale ztrácíme hráče základní sestavy, kterého se budeme snažit nahradit. Věřím, že se nám to podaří. Pro Alexe je to zase krok dopředu v kariéře. Teď už bude na něm, jestli se prosadí. Podle mě udělal správně, když si zvolil českou cestu, je to dobrý mezikrok před zahraničím.
Šlo o váš první velký přestup v roli funkcionáře. Jaké bylo o něm vyjednávat?
Je to velká škola. Učím se, bylo to pro mě náročné, zajímavé. A taky poučné. Nepřijal jsem hned první nabídku. Táhlo se to už od Vánoc. Slavia do toho vstoupila razantně, ostatní zájemci nás spíš oťukávali.
Prioritou pro vás bylo získat po odchodu kanonýra Vaněčka do Skotska útočníka. A Slavia vám na hostování pustila Kuchtu.
Se Standou jsme se na něm shodli. Je mladý, ale už má zkušenosti s 1. ligou a chce něčeho dosáhnout. Hostoval ve Slovácku, a i když pořád nehrál, ukázal svoji kvalitu. Hrával za všechny reprezentace, sílu v útoku zvýší. S Jindráčkem se budou snažit nahradit Vaněčkovy góly.
Chcete ještě dalšího útočníka?
Vpředu si můžeme pomoct i Horou, uvidíme, jak na tom bude zdravotně Vošahlík. Když se naskytne příležitost získat útočníka, neříkám, že se o to nepokusíme. Ale momentálně kvalitu máme. I když prostředky jsou, nechci se unáhlit a rychle rychle někoho koupit, snad to vyjde, budeme se modlit. Ne. Takhle přestupy nechci řešit. Sáhnu radši po hráči, který bude náš, než ten, co přijde na hostování. Ačkoli Kuchta je zrovna ten druhý případ.
Nežádali jste za Krále změnit v přestup i hostování slávisty Trubače?
Se Slavií o něm budeme jednat dál. Chceme, aby byl náš hráč.
A další posílení?
Jak už jsem říkal, nejsem zastáncem zvětšování kádru. Průměrných hráčů je všude dost, tohle my zrovna nepotřebujeme. Útočník je vyřešený, ještě chceme levonohého hráče. Dál budeme koukat o pár měsíců později. Kádr je dvacetičlenný a kvalitní, což kluci už dokázali. To je dostačující.
Na levém kraji teplické zálohy se zatím hráči točí, není tam někdo nastálo. Tohle vás trápí?
Pravá strana je stabilní, Vondrášek s Horou odehráli 90 procent zápasů a jejich sehranost na lajně je na obrovské úrovni. Na levé straně je Krob v obraně, před ním se točili Luts, Moulis, Hyčka. Tak sehrané to není, ale když někdo nastoupil, ve finále to bylo fajn. A nemuseli jsme si říkat, že musíme za každou cenu hledat levého záložníka. O víc prostoru si řekl Moulis. Nejdřív jsme s ním nebyli spokojení, Standa mu to řekl a on to vzal za správný konec. Ke konci dal dva góly. Hyčka hraje velmi dobře. Když jsme chtěli dát šanci Lutsovi, onemocněl, zranil se nebo odjel na estonský reprezentační sraz. Ale kvalitu má, jen to musí prodat. A taky se víc zapojovat do obranné fáze, v tom jsme měli výhrady.
Vaši synové taky kopou za Teplice. Blíží se k ligovému áčku?
Je jim patnáct a šestnáct. Možné je všechno. Vědí ale, že protekce umě neplatí, že nejdřív musí být kvalita a pracovitost. A když nějakým způsobem přesvědčí trenéra, pak šanci i oni mají. Ale ještě je čas. Až oni budou ve věku pro áčko, tedy nejdřív za dva roky, já už tady sportovní ředitel být nemusím. V Teplicích jsem před rokem v zimě začínal u mládeže a znám všechny kluky dobře, na každého jsem si udělal vlastní obrázek. Což nevím, jestli je pro ně výhoda. (úsměv) Pro mě ano, vím, jak se kdo chová, jaké má dovednosti, kvality. Budou to mít chlapci se mnou těžké. A ti moji o to víc.
Ještě na jaře jste kopal za německý Neugersdorf, teď už půl roku nehrajete. Nechybí vám fotbal?
Dvacet let jsme se dřeli, třeba já nebo Pavel Verbíř. A už je to těžké. Hlavně není čas. Když skončím na stadionu, chci se věnovat rodině. Nerad věci dělám napůl, jsem puntičkář a mám rád všechno na sto procent. Už jaro v Německu jsem dával na 80 procent a věděl jsem, že to je moje poslední sezona.
