"Práce asistenta u národního mužstva je jen nárazová a já za ten poslední půlrok zjistil, že nevím, jak užitečně naložit s volným časem," říká čtvrtfinalista mistrovství světa 1990 v Itálii.
Začátkem loňského prosince doplatil ve Spartě na kádrové změny, které udělal dnes už bývalý sparťanský generální sportovní manažer Jaroslav Hřebík. Z jeho rozhodnutí musel Stejskal post trenéra letenských gólmanů po jedenácti letech opustit.
"Najednou jsem měl spoustu času. Něco jsem udělal doma na baráku a na zahradě, ale každodenní práce mi scházela víc a víc. Sice trénuju brankáře v reprezentaci, ale to je jen občas, při srazech, nebo na turnajích, jako třeba teď naposled na mistrovství Evropy. Ale jinak prostě nuda," přibližuje padesátiletý internacionál.
Trn z paty mu v květnu vytrhl šéf české fotbalové asociace Miroslav Pelta, jehož "mateřským" klubem je Jablonec. Nabídl Stejskalovi, aby se v severočeském klubu věnoval brankářům.
"První, na co jsem se zeptal, byl trenér gólmanů Radim Straka. Prý má dlouhodobé zdravotní problémy a proto tak pan Pelta oslovil mě," říká Stejskal.
"Samozřejmě mě to potěšilo, domluvili jsme se rychle a po krátké dovolené po mistrovství Evropy jsem v Jablonci tento pátek nastoupil. První trénink a druhý den první vítězství na turnaji v Čelákovicích nad Libercem. Takže premiéra dobrá. Ale co je hlavní, protože jsem byl zvyklý být každý den v práci, jsem teď spokojený."
Stejskal říká, že nemá rád porážky. "Ty ale nemá rád nikdo. Taky proto jsem vzal nabídku ambiciózního Jablonce. Kdybych nevěřil, že po tom posledním nevydařeném ročníku zase přijdou lepší jablonecké časy, tak bych tady na lavičce nebyl."
A jak se těší na ligový zápas se Spartou?
"Tak s touhle otázkou můžou přijít jen novináři. Zápas se Spartou, to je to poslední, na co myslím. V lize nastoupíme ke třiceti utkáním a pokud jde o mě, já bych chtěl vyhrát každé. A jestli to bude Sparta, Slávie, nebo třeba Brno, pokaždé to bude za tři body. A to je nejdůležitější."
Poté přijde řeč také na Stejskalovu funkci asistenta pro brankáře v národním mužstvu. A samozřejmě na končící evropský šampionát.
Co říkal Petru Čechovi po jeho hrubé chybě v duelu s Řeckem, kdy mu míč vypadl z rukou?
"Tady nemělo cenu nějak to rozebírat, nic jsem mu neříkal. Petr dobře věděl, co se mu stalo, a právě jeho to štvalo nejvíc. Nikdo se tou chybou moc zabývat nechtěl, hlavně jsme potřebovali, aby byl v pohodě před posledním zápasem skupiny s Polskem. S Ruskem to nebylo nic slavného, s Řeckem fatální chyba, tak se musel koncentroval na Poláky. A zvládl to opravdu mistrovsky," chválí Stejskal.
Zastaví se pochopitelně i u prohraného čtvrtfinále s Portugalskem.
"Petr i jeho spoluhráči zaslouží za ten boj s Portugalci jen pochvalu, hlavně za první poločas. Ale byl to prostě soupeř nad naše síly, s tím jsme nic dělat nemohli," poznamenává.
Z pohledu profesionálního specialisty na brankáře se Stejskal vyjádřil i ke gólu, kterým Ronaldo své mužstvo dovedl do semifinále.
"Když na vás jde střela koníčkem, tedy když se míč odrazí od země, je to pro gólmany snad to nejhorší, co je může potkat. Míč se většinou nevyzpytatelně odrazí, reagovat musíte jinak než na přímou střelu, potřebujete v ten moment i štěstí. A Petr opravdu dělal, co dělat mohl, dokonce si na míč sáhl. Ale právě tady mu aspoň ten malinký kousek štěstíčka chyběl, jinak by to třeba vyrazil na břevno."
Nakonec Stejskal ještě dodává: "Je zapotřebí taky říct, že Ronaldo se uvolnil fantasticky a stejně tak fantasticky hlavičkoval. Takže tenhle moment bych nevyčítal ani Gebre Selassiemu."
