"Na Slavii ale skoro vůbec nevzpomínám," tvrdí pětačtyřicetiletý Stejskal. "Je pátek a nic to se mnou nedělá. Že bude derby? Ještě je čas se stresovat."
Podobně včera hovořil i Vrabec, který zanedlouho oslaví také 45. narozeniny. "Ve Spartě jsem prožil krásné roky, ale teď je ze mě slávista. Dál to neřeším. Navíc jsem ve Spartě hrál před čtrnácti lety, to je strašně dlouhá doba."
Tenkrát to byla pro Spartu velmi vydařená éra. Tým okolo současného trenéra Bílka, asistenta Siegla a prezidenta Chovance suverénně vládl lize a řádil v evropských pohárech, kde sehrál nezapomenutelná střetnutí s Barcelonou či Marseille.
A Vrabec patřil k hlavním pilířům defenzivy. Za sebou měl na konci osmdesátých let v brance i Stejskala. Ale žádné hecování před pondělním žhavým derby neproběhne.
"S nikým z nich v kontaktu nejsme," říká Vrabec, jehož "přeběhnutí" ke konkurenci se Stejskal nediví. "Je to normální. Trenér tolik možností nemá, musíte chytit šanci, která se naskytne. Byl by hřích odmítnout. Nemůžeme si vybírat podle klubových barev. Musíme být profesionálové," říká čtvrtfinalista mistrovství světa z roku 1990.
O šest let později Stejskal vychytal Slavii mistrovský titul. Od té doby tým na další úspěch čeká marně.
"Já a titul ve Slavii? Je to příjemná vzpomínka, ale nepřikládám jí velký význam. Ani nevím, kde mám medaili. Možná někde v krabici. Prostě se to stalo, přihodilo se. Mladí ve Spartě možná ani nevědí, že jsem někdy chytal ve Slavii. Ale to mě nevzrušuje," pokračuje Stejskal.
Toho si ve Slavii pro jeho sparťanskou minulost hodně dobíral kouč František Cipro, zapřisáhlý slávista, který však tehdy byl za titul, i když vychytaný "sparťanem", hodně šťastný.
"Pamatuju si, že si mě Cipro dost dobíral, že mám sparťanské srdce. Ale to je běžné. Kdo nezná jeho styl humoru, musel si myslet, že to přehání, rejpal do mě. Ale bylo to hecování, které mi nevadilo."
Stejné řeči a narážky teď musí strpět Vrabec ve Slavii. Když na něj přijde zmínka, trenérovi Karlu Jarolímovi se rozzáří oči. "Jo, už je z něj slávista. Bylo úžasné, jak se mění. Vlastně jsem udělal dobrý skutek, takhle předělat člověka. Jako by přešel na jinou víru," směje se Jarolím. "Je to zachráněná duše."
Kousek sparťanství si však v sobě Vrabec nechal. Na Silvestra chodí hrát tradičně za starou gardu Sparty.
Zato Stejskal na Slavii už vůbec nemyslí. "Já a Slavie? To je historie. To už nikoho nezajímá. Vůbec na to nemyslím. Věnuju se práci ve Spartě."
