V posledních dnech se kolem něj strhlo velké haló. Simič, který patří AC Milán a od začátku sezony hostuje v Crotone, začal hrát v základní sestavě, začalo se mluvit o jeho nominaci, a tak zbystřili i zástupci ostatních zemí, které vzhledem ke svým balkánským kořenům mohl reprezentovat.
„Bylo to vážné, Chorvati a Srbové mluvili s mým tátou. A ještě dneska (v pondělí) mě kontaktovali lidé z Bosny a já jsem je naposledy odmítl,“ popisoval Simič, když poprvé jako člen áčka dorazil na sraz do smíchovského NH Hotelu. „Ale jsem rád, že to dopadlo takhle.“
Bosňané vás ještě zkoušeli přemluvit po telefonu?
Ano, volal mi jeden pán ze svazu, se kterým jsem byl v kontaktu. Ale řekl jsem mu jasně, jaké je moje rozhodnutí.
Bylo těžké to rozlousknout?
Nebylo. Už jsem byl rozhodnutý. Když přišla dodatečná nominace, byl jsem opravdu rád. Vážím si toho.
Stefan SimičNarodil se 20. ledna 1995 v Česku, ale po rodičích má také chorvatské a bosenské občanství. Odchovanec Slavie přestoupil v zimě 2012 do Janova, odkud jej po roce a půl získal AC Milán. Hostoval v druholigovém Varese, v belgickém Mouscronu a nyní je na dalším hostování v prvoligovém Crotone. |
Proč jste dal přednost Česku?
Česko mi je nejblíž. Narodil jsem se tu, vyrůstal jsem tady, můj táta tady pořád žije a já tu mám všechny kamarády. To rozhodlo. Česko pro mě díky tomu vždycky bylo na prvním místě.
Z české strany jste cítil velký zájem?
Trenéři v reprezentaci vždycky chtěli, abych reprezentoval Česko, ale v první řadě jsem to chtěl já. Reprezentoval jsem ve všech výběrech, v těch mladších jsem byl i kapitán, takže mě nijak přemlouvat nemuseli. Větší tlak byl ze zemí, které mě chtěly přilákat.
Třeba Bosna. Nebude vás ještě přemlouvat dál?
Je to možné. Bosna byla pro mě druhá volba, moje rodina odtamtud pochází, ještě dneska tam její část žije. Vždycky když se tam vracím, je to trochu zvláštní. Ale já už jsem se rozhodl. Jestli se budou snažit mě ještě přemluvit, tak asi budou ztrácet čas (úsměv).
V Crotone s vámi hrají dva Bosňané a Chorvat Budimir. Ti vás nepřemlouvali?
Jasně, přáli si, ať hraju s nimi a jezdíme společně na srazy. Ale taky vědí, že na prvním místě jsem chtěl reprezentovat Česko. Spíš to bylo ve srandě.
Po vzájemném zápase se vás pokoušel lanařit také Edin Džeko, největší bosenská hvězda...
To bylo příjemné, po zápase se ptal, jestli existuje zájem z mé strany. Je to top hráč, já hrál první zápas v Serii A od začátku, takže jsem trochu koukal. Ale moje myšlení to nezměnilo, nemělo to žádný vliv. Potěší to, beru to jako kompliment.
A co Srbové, kteří postoupili na mistrovství světa? Nelákalo vás si tam zahrát?
To je samozřejmě hezké, ale já mám původ spíš v Bosně, takže Srbsko jsem měl až na třetím místě. Je to krásná země, navštívil jsem ji, ale že bych k ní měl nějaký extra vztah, to určitě ne.
Změnilo by se něco, kdybyste ani teď nedostal pozvánku do české reprezentace?
Nezměnilo, nebo aspoň nijak výrazně. Zatím jsem odehrál jen tři zápasy v italské lize, takže to neberu tak, že bych tady na základě výkonů musel být. Určitě bych měl pak víc času na rozhodování, ale pořád by platilo, že Česko má přednost.
Minulý týden jste ještě říkal, že si nezavíráte žádné dveře. Teď jsou ty troje dveře - Bosna, Srbsko a Chorvatsko - definitivně zavřené?
V sobotu jsem dostal informaci, že budu nominovaný, jsem rád, že už je to definitivní.
Ale dokud nezasáhnete do soutěžního zápasu, ještě můžete rozhodnutí změnit. Nad tím neuvažujete?
Koukám se vždycky na všechno pozitivně, takže doufám, že žádné problémy nebudu muset řešit. Jsem rád, že můžu reprezentovat Česko na tomhle srazu a doufám, že to tak bude i dál.
Co cítíte, když víte, že už brzy oblečete dres českého áčka?
Je to pro mě v první řadě čest. Prošel jsem všechny české výběry a vždycky jsem vzhlížel k hráčům z áčka. Teď jsem se sem dostal já sám, což beru jako odměnu za svou práci.
Co vám na nominaci řekl otec? Je rád, že jste zvolil Česko?
Táta je rád. Vždycky jsme společně došli k tomu, že chceme, abych reprezentoval Českou republiku. On i já teď doufáme, že navážu na výkony z klubu a budu sem jezdit častěji.
V Česku jste mohl trávit víc času, kdybyste v létě zamířil do Slavie. Nakonec jste zvolil jinou možnost a hostujete v Crotone. Rozhodl jste se správně?
To nikdo neví, já neřeším coby kdyby. Jsem rád, že jsem v Crotone, že hraju Serii A. Kdybych byl ve Slavii, možná bych byl ještě šťastnější, možná taky ne. Je dobře, že to takhle dopadlo, že teď nastupuju a jsem zdravý.
Věříte, že se časem probojujete do sestavy AC Milán, kterému patříte?
Na to teď moc nemyslím. Prodloužil jsem tam na začátku sezony smlouvu, ten tým pořád sleduju, ale mají nějakou svou cestu. Já se budu snažit, aby se moje sezona vyvíjela co nejlíp, doufám, že se co nejdřív zachráníme a v létě uvidíme, co bude.
AC se zatím nedaří. Neexistuje varianta, že by vás už v zimě stáhlo?
Já bych se teď vracet nechtěl. Jsem rád v Crotone, začal jsem hrát, doufám, že vytížení bude co největší. Milán si prochází krizí, která občas sedne na každý tým, já jim přeju, ať se zvednou.
Zpátky k reprezentaci: utkáte se s Islandem a Katarem. Co víte o katarském fotbalu?
Vím, že se chystají na pořádání mistrovství světa, že asi mají dost peněz na to, aby to pořádali... Taky vím, že ambasadory šampionátu jsou Pep Guardiola a Xavi, přeju jim, ať se jim to povede. Ale sleduju víc sportů, takže třeba z házené vím, že Katar lanaří hodně lidí jako jsem já - těch, kteří mají možnost hrát za víc zemí. Tak doufám, že na nás nastoupí hráči Kataru a ne nějaký mix.
