Ivana Horníka podržíte, že? Vzdor soudu, který mu fotbal zakázal.
Během týdne budu mít analýzu soudního rozsudku, takže musíme počkat. Když ale nebude smět Ivan dělat fotbal, neznamená to, že mu nedám práci na jiném poli.
A on se stejně bude točit kolem fotbalu, ne?
Když si o vás budu myslet, že rozumíte fotbalu, a vy mi zavoláte, že v divizi je šikovný hráč, ať se na něj jdu podívat, nebudete pro mě přece pracovat. Jen dáte tip.
Ale já nebyl odsouzen!
To je demagogie. I kdybyste byl, proč byste to nemohl udělat? Ale předbíhám, počkám na rozsudek a budu ho respektovat. Nějakou práci Horník musí dělat, aby se uživil. Nemá hotel ani restauraci.
Čili mu dáváte trafiku?
Ne. Je to kamarád, chci mu pomoci a nestydím se za to. Spousta lidí ve fotbale se k němu teď veřejně nepřihlásí, protože je to hvězda korupční aféry. Ale věřte mi, že i oni si s ním rádi dají kafe.
Starka žádá veřejnou Praha - Jaroslav Starka chce větší kontrolu veřejnosti nad českým fotbalem. Šéf příbramského klubu tím chce zamezit spekulacím o špinavém prostředí v domácí lize a dokázat, že se fotbal pročistil. "Pokud k veřejné kontrole dojde, za rok bude dojem z českého fotbalu úplně jiný," prohlašuje Starka. Jeho tvrzení může vypadat paradoxně, když právě on vrátil do fotbalu Ivana Horníka, i podle Starkových slov "hvězdu korupční aféry". Ta vypukla před více než dvěma lety a nadále otřásá fotbalem. Starka míní dokázat, že v současnosti zdiskreditovaný fotbal touží po změnách. A že se v něm ve velké míře nedějí nekalé věci, jak si spousta lidí zvenčí myslí. "Liga se hodně vyčistila," ujišťuje. Fotbal je často přirovnáván k tmavé džungli, kde fungují specifické zákony. Příbramský boss nesouhlasí a navrhuje, aby si to mohl kdokoliv ověřit. Jak toho chce dosáhnout? "Jedině komunikací, neustálým mluvením s veřejností." V praxi by to mělo podle Starky vypadat například tak, že bude novinářům povolen přístup na zasedání fotbalové "vlády", tedy výkonného výboru. To nyní není možné: žurnalisté jsou odkázáni pouze na výstupy ze zasedání nejmocnějších mužů, kteří rozhodují o nejpodstatnějších věcech českého fotbalu. Ke komuniké pak reportéři dostávají oficiální i neoficiální komentáře, jež závisí na jejich kontaktech. "Pak vždycky čtu v novinách informace ze zákulisních zdrojů a logicky je dán prostor pro spekulace," říká Starka, sám člen výkonného výboru. "Když budou u jednání přítomni novináři, nikdo nebude moci nadávat na něco, co se vůbec nestalo. Nic tajného se ve fotbale neděje." Podle Starky by tento krok podpořil důvěru veřejnosti. Nepřímý důsledek toho by prý mimo jiné byl, že by se nedémonizoval Horníkův návrat. Horníka si chce u sebe Starka ponechat vzdor rozhodnutí soudu z minulého týdne, jenž manažerovi zakázal na deset let činnost ve fotbale. Právě včera konzultoval Starka situaci odsouzeného s právníkem Juliem Kramaričem, který s přesnou analýzou čeká na písemné odůvodnění soudního verdiktu. Už dřív Kramarič vyslovil domněnku, že se nejedná o absolutní zákaz praxe ve fotbale. I kdyby však ano, Starka chce Horníka umístit do pozice mimo fotbal. |
Protože i oni jsou z prostředí, kde se mluví o úplatcích jako o hruškách?
Nesednou si s ním kvůli hruškám nebo jabkům, ale kvůli tomu, co ve fotbale dokázal. A hrušky a jabka? To jsou fráze. Kdyby Horník rozdával ovoce, asi by se Žižkovem nespadl.
Proč tedy o "ovoci" mluvil?
To musí říct on. Pro mě hrušky, jabka a dvacetník nejsou peníze. Lidi to asi budou vnímat jinak a řeknou třeba, že Starka je debil. Ale teď mluvím podle práva. Můžu si myslet, že jsou to peníze, ale když to neprokážu, není to v pořádku.
Ale kreditu fotbalu "hrušky" nepomohly.
Mluvím za sebe: nikomu jsem žádné hrušky nesliboval. Nerozdal jsem ani bedýnku meruněk. To bych musel sám před sebou odplivnout.
Čili jste šel vždy čistou cestou?
Takhle to nebudu říkat. Mám svůj způsob práce a po nikom nic nechci. Jsem někomu zavázaný, když mi vyléčí manželku nebo dítě, a za to mu chci poděkovat. Ale proč děkovat někomu, kdo přijde na hřiště s píšťalou?
Takže jste nikdy nedal úplatek?
To je otázka hodně na tělo. Mám vám lhát, nebo říct, že si nevzpomínám, když chci mluvit na rovinu? Nebudu říkat, že jsem čestný, morální a charakterní, ani vy jste asi neudělal vše v životě správně. Stoprocentně ale vím, že jsem nikdy nikoho nepoškodil.
Vás někdo poškodil?
Jsem dalek pocitu, že jde někdo proti mně. Hráli jsme s Příbramí proti Slavii a sudí Čuřín proti nám odpískal v 96. minutě penaltu za ruku, která nebyla. Slavia šla díky tomu do kvalifikace Ligy mistrů. V 96. minutě to vzal sudí do vlastních rukou: prásk a bylo to!
Měl jste podezření na úmysl?
To není podezření! Čuřín – a mám ho rád – byl tak kvalitní rozhodčí, že věděl, že to penalta není. Prostě ji zapískal. Po zápase jsem s ním mluvil: Tome, tys věděl, že penalta není. Neměl tendenci se omluvit. Zapískal penaltu, nazdar kašpar!
Sám přinášíte důkaz o prohnilosti fotbalu!
Ale nejde o peníze. Slavia je jeden z největších klubů u nás, má velkou podporu. Sudí dostane pochvalu u kafe, žádné peníze. A odskáče to bezvýznamná Příbram. Tak je to v každém sportu. Na mistrovství světa postoupila Itálie přes Austrálii z penalty, co nebyla. A komentátor řekne: Takové chyby se stávají. Kdyby se taková penalta kopala v Příbrami, to by byla etuda! Křičelo by se: Horník! Starka!
Protože je český fotbal zdiskreditovaný.
Já ho nezdiskreditoval. Stejné věci se dějí v boxu, hokeji, volejbalu.
Ajen fotbal je na paškále. Respektuji, ale mělo by se měřit všem stejně, a to se v případě Horník neděje.
Je tedy liga čistá?
Hodně se vyčistila. Jen tak asi ve dvou z deseti případů mám pocit, že mi sudí chtějí ublížit. A stejně v tom nejsou peníze, spíš vliv. Dřív to tak bylo v Olomouci u Kubíčka (ředitel klubu), kardinála Richelieu českého fotbalu. Nebo jsme hráli na Spartě a v 94. minutě proti nám sudí pískl nesmyslnou penaltu. A není to pocit, že se spletl. Jde o úmysl, ale nic s tím nenaděláte. Nejsou v tom peníze, tomu nevěřím, jde o vliv. A není to nic proti Spartě. Zvlášť teď, co je tam Křetínský (šéf Sparty). Dělá to správnou cestou, moc mu fandím. Byl bych nejšťastnější, mít takového Křetínského v Příbrami.
Ale pak by tam podle mě nebyl Horník.
Kdyby příbramský Křetínský ze své funkce řekl: Pane Starko, Horníka nechci, tak by tam nebyl. Určitě bych si ale s Ivanem sedl, řekl bych mu, jaké potřebuji hráče, a on by je sehnal.
Jaroslav Starka ve své příbramské fotbalové kanceláři. |