Je svobodný, nemá přítelkny, jezdí Passatem, ale sní o Porschi. A jeho fotbalovým vzorem byl sparťan Jan Berger.
Po této odpovědi se Štajner po chvíli rozesmál od ucha k uchu. Jeho cesta za slávou totiž nápadně připomíná tu Bergerovu - oba měli problémy se životosprávou.
"Ale to už je minulost. A že si někdy dám pivo, to snad není na škodu," řekl pětadvacetiletý liberecký útočník. "Byl jsem bohém, ale ne rebel."
Sparta nebo Slavia? Tak stála spousta otázek. Komu by dal přednost? "Teď nikomu. Ale kdyby to šlo dřív, tak Spartě," přiznal Štajner. Slavia ho totiž uvedla do velkého fotbalu, ale po jeho prohřešcích odmrštila do okresní soutěže. "Ale ke Slavii mám vztah dobrý a v mém odchodu nevidím nic neobvyklého," dodal.
Když měl říct cenu, za jakou by ho Liberec mohl prodat do zahraničí, vyslovil částku 2 milion eur, což je asi 64 milionů korun. Na námitku jednoho čtenáře, že je to málo, reagoval: "Tu cenu jsem jen tak odhadl."
Kdo je Jiří Štajner?
Ještě před půl rokem byl zlobivým hochem, nehrál dobře a kritizoval trenéra. Teď prožívá vrchol fotbalové kariéry. Fotbaloví fanoušci vypráví jeho životní příběh plný báječných momentů, těžkých chvílí a nečekaných zvratů.
Bude tomu šest let, co ho oslepila sláva a peníze. Se Slavií vyhrál ligu a pomohl k postupu do semifinále Poháru UEFA. V Římě přihrál Vávrovi na postupový gól.
Ale potom se mu kariéra zvrtla. Fotbal hrál na okrese a talentem mrhal po hospodách. "Chtěl jsem žít podle svého, užívat si mládí."
Z bryndy ho vytáhl druholigový Most, tam ožil. Štajner je skvělý driblér, má znamenitou kličku a vmžiku nabírá úžasnou rychlost.
V březnu 2000 ho za pět milionů koupil Liberec. Hned ve svém druhém zápase za nový klub dal první ligový gól, který znamenal vítězství proti Opavě. "Za sezonu musím dát aspoň patnáct gólů, jinak nemůžu být spokojený," říká. Letos už jich má třináct a je nejlepším střelcem ligy.
Góly střílí i v evropských pohárech, trefil se do sítě Liverpoolu, Viga, Mallorky i Lyonu.
Nikdy neměl vážné zdravotní problémy, ale před rokem na jaře mu zatrnulo. Po srážce se žižkovským stoperem Hunalem skončil na nosítkách s poškozenými kolenními vazy. Ale za tři týdny už trénoval naplno.
Podzimní sezonu nezačal oslnivě. Byl náhradníkem a cítil se ukřivděný. "Byl jsem naštvaný." Zloba se v něm probudila po domácí remíze s Opavou, kdy soupeř vyrovnal v poslední minutě. "Trenér seděl jako pecka, špatně vystřídal, když na hřiště poslal Baffoura, který vůbec nebrání. A k nezvládnutému závěru zápasu nám nic neřekl," ulevil se novinářům.
Škorpil se přes tvrdou a na české poměry neslýchanou kritiku přenesl, přesto Štajnerovi hrozil trest od klubového vedení. "Bál jsem se, co bude," přiznal Štajner.
Nakonec z prohřešku vybruslil bez úhony a od té doby hraje jako vyměněný. "Všechno zlomil příchod asistenta Csaplára. Pomohl nám psychicky a hrajeme konečně tak, jak jsem si představoval," podotýká Štajner.
Vzápětí se parádně rozstřílel. Například hattrickem zničil Teplice. Další kousek: za nerozhodného stavu v souboji s Bohemians poslal míč z penalty v poslední minutě dloubákem doprostřed branky...
Dostal se do reprezentace a je jednou z hlavních postav báječného libereckého zažení v Poháru UEFA. "Změnil jsem se. Dostal jsem rozum, hodně jsem pochopil a podřídil se," přiznává.
