|
Zápas Portugalsko - Řecko můžete sledovat v ON-LINE reportáž ZDE |
|
Ostatní zápasy šampionátu |
Že se o víkendu konají volby do Evropského parlamentu? Ty teď v Portugalsku zajímají opravdu málokoho. Mluví se o formě hvězdného Figa a spol., spekuluje o tom, koho brazilský kouč v portugalských službách Luiz Felipe Scolari vyšle do boje.
V obchodech a na balkonech visí portugalské vlajky, za okénky automobilů se třepotají červenozelené šály. Lidé jsou zbláznění do fotbalu - je to věc národní cti.
Portugalsko hostí mistrovství Evropy poprvé v historii - jeho fotbalisté v něm nikdy nezvítězili. Jejich maximem zatím byly semifinálové účasti v letech 1984 a 2000 - teď celá země věří v prolomení historické bariéry.
Fanoušci si zároveň dobře uvědomují, že "zlatá generace" kolem Luise Figa, Ruie Costy a Fernanda Couta, která na začátku devadesátých let dominovala v mládežnických kategoriích, má zřejmě poslední šanci na velké "seniorské" vítězství.
Tisíce šťastlivců, kteří své miláčky dnes uvidí přímo v akci, se už tři hodiny před začátkem utkání v nesnesitelném parnu tísnily u vstupu na stadion. Náladu si fandové zkazit nenechali.
Obličeje si krášlili válečnými barvami, často se pustili do družného hovoru s řeckými kolegy. Jeden z fanoušků na důkaz stvrzení přátelství vášnivě líbal sličnou řeckou fanynku.
Po třetí hodině odpolední kolem korzujících diváků proplul na stadion autobus s portugalskými fotbalisty schovanými za kouřovými skly a euforie vrcholila. "Portugal, Portugal," křičeli sborově.
Když ochranka otevřela brány stadionu, hrnula se do jeho útrob lidská lavina. Mezi masou domácích fanoušků zahalených do vlajek a šál občas prosvitla i modrobílá - barva Řecka. V červenozeleném moři však vypadala ztraceně. Hodinu a půl před zápasem už takřka plným stadionem hučely portugalské chorály.
 Portugalští fanoušci. |
