Srdjan Plavšič, záložník Sparty, si první dotekem míč posunul.
Pak napřáhl.
Levačkou se do balonu tvrdě opřel.
A chvíli poté už doklouzal po kolenou k lavičce a skočil do náruče velkého kamaráda, stopera Radakoviče. Řval radostí a vychutnával si pocity hrdiny derby.
Jeho parádní trefa zařídila Spartě v Edenu cennou remízu 1:1.
„Co říct ke gólu? Nic, co bych říkal. Dobře jsem to trefil,“ culil se maličký srbský záložník, když odpovídal novinářům perfektní češtinou. „Jsem rád, že jsem nastoupil, dlouho jsem nehrál a každý trénink jsem makal na maximum. Počkal jsem si na šanci a tentokrát to bylo výborné.“
Rána, kterou namířil pod břevno slávistické branky, byla podobně nečekaná jako jeho jméno ve sparťanské sestavě.
Vždyť Plavšič naposledy v lize naskočil od první minuty před víc než čtyřmi měsíci! Od té doby dlouho ani ťuk, na jaře se často vůbec nedostal do nominace.
Trpěl na tribuně, hnětlo ho, že nemůže týmu pomoct na hřišti. A protože se Spartě dařilo a neztrácela, ani se moc nečekalo, že by se mezi vyvolené měl vrátit.
Ale když se jako náhradník trefil v pohárovém zápase proti Teplicím, začala se jeho pozice zase měnit. V minulém kole doma se Zlínem už odkopal půlhodinu, zaujal a trenér Ščasný na něj vsadil i v derby, aby Slavii zaskočil.
Plavšičova rychlost na slávisty platila. Když rozkmital nohy, obránce Frydrych s ním měl potíže. A tak není divu, že když navíc šťastně trefil remízu, slyšel od kouče pochvalu.
„Dobrá volba, tohle nám vyšlo,“ pochvaloval si Ščasný. „Věděli jsme, že těžko bude vyhrávat hlavičkové souboje, ale také to, že slávisty určitě zaměstná směrem dozadu. Dal krásný gól, jsem s ním spokojený.“
Pravda je, že když šest minut po pauze vyrovnal, měl i dost štěstí.
Balon se k němu odrazil mezi čtveřicí slávistů, přesně do prostoru, odkud se střelba nabízela. Možná ho lehce tečoval bránící Bořil, míč ve vzduchu pořádně zaplaval a zmátl gólmana Koláře, který jen máchl rukou do prázdna.
„Viděl jsem záběr ze zadní kamery a myslím, že se to nedalo chytat. Balon uhnul snad o dva a půl metru,“ vydechl zklamaný trenér Slavie Jindřich Trpišovský.
To Plavšič měl spoustu důvodů k radosti: ve čtyřiačtyřicátém zápase za Spartu dal teprve šestý gól, důležitý a krásný.
„Dávám jich málo, ale když už, tak stojí za to,“ pochválil se. „Chtěli jsme vyhrát, neprohráli jsme. To je taky fajn.“
