"Když se týmu dlouhodobě nedaří, potřebuje nějaký nový impuls, změnu. Proto jsem se odchodu nebránil. Vedení klubu to nepřijalo," uvedl Zdeněk Michálek.
To byl okamžitý nápad po duelu s Mladou Boleslaví nebo jste o rezignaci uvažoval už dříve?
Dříve ne. Ale je logické, že se něco udělat musí. Hráči dělali na hřišti chyby, které jsem nemohl ovlivnit. Třeba by to vyřešil jiný trenér. Prostě taková změna může přinést zlepšení.
Jde ještě vůbec něco vymyslet, aby přišla kýžená první jarní výhra?
Určitě, něco v hlavě mám. Něco zkusíme už v neděli v Příbrami. Budeme silnější, do sestavy se vrátí Smola a hlavně do středu zálohy Barteska. Na druhou stranu však budeme postrádat Martina Knakala. Po otřesu mozku hrát ještě nemůže.
Jakou má Plzeň šanci na udržení?
Ještě nemusíme brečet. Zbývá sedm kol. Zkusíme ještě nějaké motivační prvky pro hráče.
Jak prožíváte poslední dny?
V naprostém klidu. V pondělí jsem v televizi sledoval, jak ligoví trenéři chodí na kontroly k lékařům se srdcem. To nedělám, srdce mně, zaplať Pánbůh, slouží dobře.
I váš kamarád, hokejový trenér Plzně Marek Sýkora, prožíval loni v září podobnou neúspěšnou sérii v extralize. Netelefonoval jste mu?
Ne, to ne, i když jsme přátelé.
Povídáte si s někým o současných problémech v mužstvu?
S kým si o tom povídám? To ani nechtějte slyšet (smích). Ale jsem takový spíše uzavřený typ, přemýšlím o tom všem sám.