Třiadvacetiletý obránce mluvil o Pavlu Nedvědovi, držiteli Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu Evropy. Jelikož však všichni elitní hráči působí v Evropě, je vítěz ankety časopisu France Football brán jako nejlepší hráč planety. "Jsem nadšený, že tady můžu být."
Rozehnal je v nominaci na středeční přípravný zápas v Itálii překvapivě. "Ani já jsem nečekal, že u toho budu," přiznal.
Před pár dny našel v poštovní schránce dopis se jmény širší nominaci české reprezentace. A trenér Karel Brückner v ní pamatoval i na něj.
Ale v té užší se o pár dní později už nenašel. "Ale slyšel jsem, že trenér vezme ještě jednoho stopera. Doufal jsem, že by si mohl vybrat mě."
Ale iluze o reprezentaci v neděli odpoledne ztratil. Když se připravoval na zápas v Gentu, zjistil, že Brückner dodatečně povolal Václava Drobného, stopera z francouzského Štrasburku. "Myslel jsem, že Itálie je pryč."
Spletl se. Večer po zápase zvedl telefon. "Tady Brückner," ozvalo se ve sluchátku. Kouč národního mužstva se nejdřív zdvořile vyptával a nezávazně vyzvídal. "A pak mi povídá, sbal si věci a přijeď za námi. Ještě pořád mi nedochází, co se stalo. Je to pro mě neskutečné."
Rozehnal je jedním z Brücknerův fotbalových "synů". Znají se dobře z Olomouce, odkud obránce loni v létě do Belgie přestoupil. A také z jedenadvacítky.
Rozehnal byl důležitým obráncem mužstva, které před necelými dvěma lety triumfovalo na mistrovství Evropy. U zlata ve Švýcarsku sice už Brückner nebyl, ale tým předtím stavěl.
A teď si na Rozehnala vzpomněl znovu. "Měl jsem štěstí," říká hráč.
Přitom by se nemohl divit, kdyby ho kouč na zápas do Palerma nevzal.
Na podzim sice odehrál za Bruggy slušně Ligu mistrů a stabilně hrál i v belgické soutěži, ale po zimní přestávce zůstal v klubu odstrčený. "V prvním zápase jsem se nevešel do sestavy. A v dalších pěti jsem byl na tribuně. Nechápal jsem to."
Až v neděli se dočkal. A dál už jeho příběh znáte.
