Bylo jen otázkou času, kdy se dočká prestižního místa v národním týmu. Dosud vedl jako kapitán slovenský výběr do jedenadvaceti let. A v nejvyšší české soutěži je se sedmi góly hlavním uchazečem o korunu pro krále střelců.
"Snažím se na to nemyslet. Hlavně aby se dařilo týmu a my šli tabulkou výš a výš,“ opakuje Ivana neustále.
Vážně se o vaší formě se spoluhráči nebavíte?
Nijak zvlášť. Ale jasně, že občas nějaká zmínka padne.
Pokladník týmu Pavel Němčický už určitě vypsal speciální částku, pokud byste se nejlepším střelcem stal, že?
Myslím, že ne. Po tomto rozhovoru si to ale nejspíš uvědomí.
Opravdu v ceníku nic není? Vždyť před třemi lety se kanonýrem ligy stal váš spoluhráč Jiří Kowalík.
Fakt nic. Jen za každý gól musím dát do banku nějaké peníze.
Čím to vlastně je, že jste letos při takové střelecké chuti? Za půl roku jste nastřílel sedm branek - stejně jako ve dvou předchozích sezonách dohromady.
Ze začátku, ještě pod trenérem Jarolímem, jsem nastupoval v záloze, kde jsem měl jiné úkoly, než dávat góly.
Když loni v létě odešli útočníci Pospěch, Nezmar a teď v zimě navíc Ordoš, dostáváte víc a víc prostoru. Uvědomujete si, že na vás leží i větší zodpovědnost rozhodovat zápasy?
Zodpovědnost nebo tlak okolí si snažím nepřipouštět. Zkrátka hraju, jak nejlíp umím.
Změnily se nároky na útočníky po podzimním příchodu trenéra Levého?
Požadavek, abychom dávali co nejvíc branek, je stejný pod každým trenérem. Pan Levý od nás chce větší presink, napadání protihráčů, agresivitu. Pomáhat musíme i v obraně.
Útočnou dvojici teď tvoříte s Vladimírem Malárem. Oba jste docela malé postavy, přesto, máte rozdělené role?
Hlavně při vysokých centrech do vápna. Vláďa je trošku větší, takže chodí do hlavičkových soubojů. Já čekám poblíž na odražený míč.
Jak se vám dařilo střelecky na Slovensku? Byl jste kanonýrem už odmalička?
Dá se říct, že ano. V Trenčíně jsem byl rok před přestupem do Slovácka s deseti góly nejlepším střelcem týmu. V lize byl lepší jen Marek Mintál, který dal úctyhodných dvacet branek.
Mintál, útočník Norimberku, se stal loni nejlepším střelcem německé bundesligy. Teď se spolu můžete potkat v jednom týmu. Trenér Galis vás chce nasadit do dubnové přípravy proti Belgii.
Vážně? To je milé, potěšil jste mě. S panem Galisem jsem už dlouho nemluvil. Už pro nešťastnou listopadovou baráž o mistrovství světa proti Španělsku jsem byl náhradníkem. Stejně tak i před přípravným utkáním ve Francii, které se hraje příští týden. Už to bylo skvělé. Ale hrát za reprezentaci? Splní se mi sen.
Dveře se vám otevírají nejen do národního mužstva, ale i k zisku koruny pro krále ligových střelců. Nejvážnější konkurenti Hološko, Šenkeřík a Michálek odešli zimě do Turecka. Taky jste měl nabídky?
Slyšel jsem o zájmu Slavie a Liberce, ale nevěnoval jsem tomu pozornost. Ve Slovácku mám smlouvu do konce roku a aspoň do léta chci ještě zůstat.
