"Jsem rád, že jsem tady a chci pomoct k záchraně," hlásil spokojeně před prvním tréninkem třicetiletý útočník.
Původně bylo hostování v Kapfenbergu na celou sezonu. Co vás přivádí zpět?
Chtěl jsem se vrátit. Jednali jsme s vedením o tom, že bych se měl vrátit z hostování přes svátky. Dopadlo to dobře, dohodli se s Kapfenbergem i se mnou.
Impuls tedy vzešel ze Sigmy?
První kontakt byl ze strany Olomouce. Volal mi trenér, jestli bych se chtěl vrátit. A když jsem řekl, že ano, začalo jednání.
Bylo složité domluvit se na podmínkách?
Dohodli jsme se během dvaceti minut, nebyl tam žádný problém. Žádné přehnané podmínky jsem nechtěl, bylo to v klidu.
Jak budete vzpomínat na půlrok v Rakousku?
Doufám, že zapomenu (směje se). Byla to dobrá zkušenost, ale herně to nebylo podle mých představ. Už je to ale za mnou a teď se potřebuji soustředit na Sigmu.
Obvykle trvá několik měsíců, než se hráč po přestupu sžije s novým prostředím a zvykne si na jazyk. Cítil jste to stejně?
V tomhle nebyl takový problém. Někde jsem se sice dočetl, že jsem měl jazykovou bariéru, ale to si nemyslím. Co se týče fotbalu, základní věci na hřišti se člověk naučí během dvou dní. V tomhle jsem neviděl problém. Co se týče komunikace s trenérem, tak se s ním ani nepotřebuji bavit, když vím, co mám dělat. Pokud byl nějaký problém, vždycky se dal domluvit.
Do Sigmy se vracíte po půl roce. V jakém stavu jste ji našel?
Dokonce mi zůstalo stejné místo, ale museli vyhodit chudáka Depa (Radima Nepožitka – pozn. red.). Ale jinak jsem ji našel v dobrém stavu. Je tu kvalitní mančaft a věřím, že se povede zachránit ligu.
Sestupové starosti řeší i Kapfenberg, v tomhle tedy asi nepřicházíte do neznámého.
Tam to bylo ještě horší než tady. Sestupuje jen jeden tým, Kapfenberg je poslední a na předposlední Magdeburg ztrácí sedm bodů, navíc má horší vzájemný zápas. Ani nevěřím, že se ještě zachrání.
I proto jste se vrátil na Hanou?
Nechtěl jsem utéct, ale nebyl jsem spokojený po herní stránce. Pod novým trenérem jsem byl v posledním zápase na tribuně. A nevěděl jsem proč, protože i tak jsem byl nejlepší střelec týmu. Ne, že bych chytl nerva, ale trochu mě to dožralo a návratu to pomohlo.
Loni vás brzdily zdravotní problémy. To už je pryč?
Cítím se dobře, protože jsem se v Kapfenbergu tak nudil, že jsem začal cvičit. A najednou jsem ve třiceti letech zjistil, že mi to pomohlo. Je to spíš na facku, ale je to tak. V Rakousku jsem neměl jediný problém. Vynechal jsem týden kvůli horečkám a 14 dní kvůli koňaru, a to jsou věci, které se ti při fotbale stanou.
Je dobře, že jste se k týmu připojil už na začátku přípravy?
Je to lepší. Skončili jsme dvacátého prosince, kluci v Sigmě sice už desátého, takže jsem nějakou dovolenou neměl, ale ani jsem na ní netrval. Stejně jsem málo hrál, takže jsem ani unavený být nemohl.
A taky se o to víc těšíte?
Hlavně se těším na normální český trénink, protože ty rakouské tříhodinové ve čtyřiceti lidech jsou zážitek.
