Po letním přestupu z Brém si v Bayernu zatím nevybojoval pevné místo v základní sestavě, ale stihl dát první gól mužstva v sezoně. Pak zvolnil, to je pro něj tradiční.
Když před třemi lety přestoupil do Brém, nadchnul. Čtyři góly ve třech zápasech, to byla vizitka. Všem pochybovačům zavřel pusu. Nikdo se už nedivil, že Brémy za něj Alianze Lima zaplatily 3 miliony marek. Ale potom se zasekl. Až po zimní přestávce se zase předvedl. Za jarní část dal patnáct gólů a sedm jich připravil.
"Nechybí mu nic, aby se mohl stát jedním z nejlepších útočníků světa," pronesl Thomas Schaaf. Byla to obrovská poklona, protože není zvykem, aby trenér Werderu Brémy někoho veřejně chválil.
Brémy měly vždycky štěstí na skvělé útočníky, pro fotbalový svět objevily Rudiho Völlera a Karla-Heinze Riedleho. Teď Pizarra. Je těžké odhalit jeho slabinu. Pokud vůbec nějakou má. Je rychlý, od míče ho jen tak neodstavíte. Je mu jedno, jestli střílí levou nebo pravou. Poradí si i proti více obráncům, ve vzduchu je k neudržení.
"Není pochyb, že má před sebou velkou budoucnost," předpovídal Schaaf. Fanoušci v Brémách si ho zamilovali, ale zároveň se báli, že podlehne vábení bohatšího klubu. Spekulace o jeho odchodu vrcholily letos na jaře. "Nějaké nabídky jsem měl, ale nebyly konkrétní. Jsem rád, že mohu být v Brémách," snažil se situaci uklidnit.
Ale přiznal, že asi celý život v Brémách nezůstane. "Od malička jsem snil, že hraju v Interu Milán," vyznal se. I když reprezentoval jen Peru, má italskou národnost po matce. Itálie ho silně přitahuje. "Jednou bych tam chtěl hrát, je to země mých předků."
Inter o něj v létě dokonce stál, ale Pizarro skončil v Bayernu. V Brémách měl sice smlouvu ještě na dva roky, ale pro mnichovský klub nebylo problémem ho z ní vyplatit. Z pokladny vytáhl v přepočtu 270 milionů korun. Kromě Interu ho ještě chtěly Valencie, La Coruňa a Dortmund.
"Bayern je přece nejlepší klub v Evropě," řekl, když podepsal čtyřletou smlouvu. Hned se však opravil. "Vlastně na světě," dodal s úsměvem. "Jsem šťastný, že si mě Bayern vybral."
Toužil po Lize mistrů a německém titulu. To první se mu vyplnilo v září, když vyběhl na posledních osmnáct minut proti Spartě. Nastoupil ve všech dalších čtyřech zápasech, byť jen dvakrát od začátku, a dal dva góly. Ve středu se proti Spartě postaví znovu.
Doma mu říkali "El Conquistador" - Dobyvatel. Podle španělského válečníka Francisca Pizarra, který v roce 1531 dobyl se svou armádou Peru. Ještě mu nebylo osmnáct, když hrál nejvyšší soutěž za Deportivo Pesquero. Přes Alianzu Lima se dostal do Německa. Než však odešel do Evropy, dal ve 44 zápasech pětadvacet gólů. V jednom utkání se trefil pětkrát, tím na sebe upozornil.
Když se ale v poslední době vrací do rodné země, ztrácí kouzlo. V reprezentaci není schopen dát gól. "Nedostávám se do šancí," posteskl si. Když létá přes Atlantik, má potíže s aklimatizací, špatně překonává změny časových pásem. "Potřebuju se trefit a pak to snad půjde," doufá.
