"Rozehráli jsme si to dobře, ale pak jsme hráli hloupě a naivně," říkal tichým hlasem. "Pořád jsme bláznili, chtěli jsme hrát dopředu a nechávali jsme jim zbytečně velká okna. Přitom to mělo být přesně naopak. Na brejky jsme měli hrát my."
Mistr tečí a šťastných dorážek se s páskou na rukávu předvedl i jako střelec z dálky. První rána kapitána byla nabitá, ale brankář Källkvist si s ní ve čtvrté minutě se štěstím poradil.
Když však Lafata vystřelil z dvacetimetrové vzdálenosti podruhé, mohl zvednout ukazováček a svým typickým způsobem oslavit gól. To bylo ve 33. minutě. A když uplynul stejný časový úsek podruhé, slavil Lafata zas. Teď už to byl jeho obvyklý gól: pohotová dorážka Hušbauerovy rány.
Ale těší ho ty góly, když k výhře nepomohly? "To uvidíme, až přijedeme ze Švédska," hlesl muž, který se jen pár hodin před zápasem dozvěděl, že Spartu může vést jako kapitán i v nedělní ligové premiéře v Jihlavě. Disciplinární komise mu totiž podmínečně prominula zbytek trestu, který měl za červenou kartu z minulého ročníku. "Ta zpráva se mi donesla, když jsme odjížděli z hotelu."
Vypadalo to na jeho velký den, jenže Sparta o vedení přišla a David Lafata odcházel z kapitánské premiéry se sklopenou hlavou. Natáhl si bílý dres švédského klubu, který vyměnil se stoperem Jozou, na loket se mu svezla kapitánská páska.
Takhle obešel hřiště a zmizel v kabinách.
Je to komplikace, ale nic není ztracené, věří kapitán
"Začátek jsme měli dobrý, oni byli trochu zaskočení a hráli s velkým respektem. Ve druhém poločase ho odhodili, i přesto jsme se dostali do vedení 2:0. Bohužel jsme to neudrželi," popisoval o chvíli později právě skončený zápas.
V závěru měla Sparta ještě dvě velké šance, v jedné z nich byl opět Lafata. "Škoda, že to tam aspoň jednou nespadlo, ale víc nás můžou mrzet obdržené góly. Před zápasem jsme si říkali, že to hlavně musíme odehrát s nulou..."
Na pásku na ruce prý nemyslel; připadal si jako při jiných zápasech, kdy byl řadovým hráčem. Mohl jako kapitán brzdit ofenzivní rozlet za dvoubrankového vedení? "Nevím, jak se to dá brzdit. Ale je pravda, že jsme nemuseli hrát tak hekticky a mohli jsme víc rozkouskovat hru."
Remíza 2:2 sparťanům komplikuje život, pokud nedojde na nějakou bláznivou přestřelku, pak jim nic jiného než vítězství postup nezajistí. "Ještě není nic ztraceného, ale komplikace to je. Místo, abychom jeli k odvetě v klidu s náskokem, tak budeme muset hodně máknout, abychom postup vůbec vyválčili," řekl.