Za ročník 2004–05 je tak Sparta v plusu 93 milionů korun. Pro srovnání: nejbohatší klub světa, Manchester United, má zisk 259 milionů eur čili zhruba 7,9 miliardy korun.
Jsou to neporovnatelné hodnoty, přitom Sparta je bezkonkurenčně nejlépe prosperujícím klubem v tuzemsku.
"Jenže výnos celé české ligy je srovnatelný s finančním výtěžkem jediného klubu v Německu," tvrdí Stefan Ludwig z firmy Deloitte, která se mimo jiné věnuje obchodu se sportem. "Přesto má fotbal u nás do budoucna velký potenciál," domnívá se Křetínský.
Přesné údaje o hospodaření Sparty dal včera Křetínský k dispozici na pražské konferenci Sport Marketing & Sponzoring.
Kromě prodeje a nákupu hráčů, které se většinou do celkových příjmů nezapočítávají, plnily kasu Sparty především dva zdroje: reklamní partneři a Liga mistrů.
Nejprestižnější klubová soutěž v Evropě měla přímý vliv i na další položku – peníze inkasované ze vstupného. "Kdybychom nehráli v Lize mistrů, netvořilo by vstupné ani pět procent z celkových příjmů," přiznal Křetínský.
Návštěvy na Manchester, Fenerbahce a Lyon, s nimiž se Sparta v Lize mistrů loňský podzim utkala, byly výrazně vyšší než na domácí ligu. Díky tomu přesáhly příjmy ze vstupného 11 procent z celkových příjmů.
"Na ligové zápasy Sparty by mohlo chodit až 30 tisíc lidí," míní Křetínský. "A pokud by jich přišlo dejme tomu 20 tisíc, měli bychom zisk 10 milionů z jednoho zápasu.
My měli 8 milionů za celou sezonu." Sparťanský šéf přitom věří, že patnáctitisícové návštěvy mohou být zhruba za čtyři roky realitou.
Od počátku příští sezony Sparta rozjíždí kampaň, aby se v její aréně zvýšil pocit bezpečí a zlepšila atmosféra. Klub si od toho slibuje, že se návštěvy začnou postupně zvedat.
Do příjmů z domácí ligy je zahrnut i prodej televizních práv na vysílání zápasů. Ty si kupuje televize Nova od marketingového partnera českého fotbalu společnosti STES, která částku rozděluje klubům.
"Spartu to diskriminuje," tvrdí Křetínský. "Z patnácti jarních zápasů jsme byli 12krát v televizi právě my, ale peníze jsou děleny na principu solidarity. Přesto tento princip respektujeme, i když při individuálním prodeji bychom stávající částku mohli navýšit 3krát až 4krát."
Zřejmě nejvýraznější rozdíl mezi Spartou a evropskými top kluby dělají příjmy z takzvaného merchandisingu, což je zjednodušeně řečeno obchodování se značkou.
Prodávání suvenýrů, replik dresů a podobné aktivity vrchovatě plní ve vyspělých zemích klubové poklady. Pro Spartu je ale zisk ze stejného podnikání takřka almužnou.
Pro vlastnickou společnost J&T může být držení Sparty podle Křetínského plusovou investicí. Podmínkou však je pravidelná účast v Lize mistrů.
Jak Sparta v minulé sezoně hopodařila Příjmy* (celkem 311 milionů korun) * Z Ligy mistrů 118,493 (38,09 %) * Z domácí ligy 13,071 (4,2 %) * Vstupně 35,131 (11,29 %) * Sponzoři 133,2 (42,82 %) * Obchodování se značkou (prodej suvenýrů apod.) 2,322 (0,75 %) * Ostatní 8,859 2,85 % *Do tabulky není započítano obchodování s hráči. Sparta tím vydělala 137 milionů. Výdaje (celkem 355 milionů korun) * Odměny hráčů 145,317 (41 %) * Odměny ostatních zaměstnanců 60,688 (17 %) * Výdaje na zápasy a tréninky 47,761 (13 %) * Propagace 25,697 (7 %) * Ostatní 70,911 (22 %) |