Dalších pětapadesát let platilo, že když o půli svítilo na ukazateli skóre 2:0, sparťané na hřišti soupeře vždy vítězili.
Až do sobotního večera.
Remíza 2:2 v Jablonci znovu odhalila, jak moc ještě Spartě chybí k tomu, aby se mohla sama na sebe hrdě podívat do zrcadla. Léta neexistovalo, že by soupeře tak slibně načala a pak ho nechala vrátit se do zápasu. Teď?
Sto osm vteřin druhé půle stačilo, aby se chvilkový obraz sebevědomého týmu rozdrolil na kousíčky.
Nekvalita, obavy, křehkost. Kouč Jílek hodnotil ztrátu Sparty v Jablonci |
Jakmile jablonecký náhradník Matoušek po kiksu Krejčího rychlou trefou vrátil domácí do hry, Sparta se rozklepala a její kuráž byla fuč.
Dostala druhý gól a koledovala si o třetí: kdyby rozhodčí Královec při hlavičce Jugase v závěru úzkostlivě nepískl útočný faul, odjížděla by ze severu ještě schlíplejší.
„Pořád jsme křehcí,“ vystihl situaci trenér Václav Jílek. „Křehcí ve smyslu odolnosti, obav o výsledek, ve smyslu dohrát zápas fotbalově, být silnější, sebevědomější.“
Trefa. Přesně to Spartu trápí nejvíc, hlavně v zápasech, které mají ukázat, jak na tom doopravdy je. Ale právě v tom přece spočívá Jílkův hlavní úkol: připravit hráče nejen takticky, ale i mentálně .
Sparta pod ním jakž takž zvládá utkání se soupeři z ligového průměru či podprůměru. Přesvědčivě porazila Karvinou i Bohemians, před týdnem vydřela tři body i v Opavě.
Ale je třeba slovy klasika podotknout: Není to málo?
Porážet podobné soupeře pro Spartu nemá být meta, ale samozřejmost. Že se to daří a že od konce září neprohrála, tím fanoušky neukonejší - realita je pořád tísnivá.
Z pátého místa je nedozírně daleko k první Slavii a těžko se bude sparťanům nahánět i druhá Plzeň. Oba favorité své zápasy zvládli, i když oběma pomohly chyby rozhodčích: Plzeň díky necitlivému Proskemu hrála hodinovou přesilovku, na Slavii Pechanec zbaštil Olayinkovi ochotný pád ve vápně.
Což ale nic nemění na tom, že výš než na současnou pozici teď Sparta nepatří. Svědčí o tom vzájemné zápasy s týmy, které trůní nad ní.
Se Slavií prohrála 0:3. S Plzní 0:1. S Mladou Boleslaví 3:4. Na čtvrtý Jablonec se mohla dotáhnout, místo toho mu ve druhé půli darovala bod.
Asi není náhoda, že když přijde opravdu náročný test, Sparta selhává. Měla by zapřemýšlet nad tím, jestli je problém skutečně jen v hlavách hráčů, jak opakovaně tvrdí trenér Jílek, nebo i někde jinde.
Třeba ve skladbě kádru, který na top trojku podle všeho nestačí. Nebo v trenérovi, kterému se od léta nepovedlo do týmu napumpovat sebevědomí a zařídit, aby se hráči v krizových chvílích drželi plánu.
Vždyť i při sebemenším náznaku potíží se Sparta rozechvěje, přestává si věřit a krvelační soupeři její slabost rychle vycítí - jako v sobotu Jablonec. Až z vrcholku Ještědu muselo být vidět, jak hosté ve druhém poločase vyklidili pole, rezignovali na rychlou kombinaci a upnuli se k nakopávání a stereotypu.
Divíte se, že pak přišel trest?
Ani pod Jílkem zatím Sparta zdaleka nedospěla na úroveň, na kterou historicky patří. Možná zná cestu, která zpátky na vrchol vede, ale neumí se jí držet. Rozhodí ji jakákoli překážka, zaškobrtnutí i lehký poryv větru.
Proto dál kempuje v základním táboře. Na neurčito.
