Sparta v páteční předehrávce 14. kola první ligy porazila Jihlavu 1:0 a v tabulce se dotáhla na Slavii, která však odehrála o zápas méně.
Přesto po utkání sparťany vyprovázel pískot. „Mrzí nás to, škoda. Měli jsme ten závěr dohrát jinak, pak bychom všichni byli spokojení. Bohužel,“ poznamenal pětadvacetiletý útočník.
Proč to vaší strany bylo zase tak upracované?
Přitom dáme rychlý gól, což nám může dodat sebevědomí. Ale až na pár pěkných akcí není vidět, že bychom to sebevědomí měli. Musíme pracovat a doufat, že se nám to vrátí.
Neměli byste domácí zápas s Jihlavou zvládnout líp? V závěru jste zdržovali a tahali čas, jak se říká.
Byl to těžký zápas, který jsme si sami zkomplikovali, když jsme v první půli neproměnili závary a některé šance. Po přestávce už to bylo kostrbaté. Dát víc gólů, dohrávali bychom to víc v klidu
Měli jste obavy, že by se opakoval podobný závěr jako ve Zlíně, kdy jste inkasovali na 2:2 v nastavení?
Když vedete o gól, může se stát cokoli. Stačí, aby propadl jeden nakopnutý balon jako ve Zlíně a je zle. Ale myslím si, že závěr jsme dohráli celkem v pohodě, i když soupeř měl dvě standardky.
V tabulce jste se dotáhli na Slavii, je aspoň tohle povzbuzení?
Je hrozná škoda, že jsme to nedohráli ve Zlíně, vypadalo by to ještě líp. Ale když do konce podzimu uděláme šest bodů, v což věříme, tak snad přezimujeme druzí, což by v současné době bylo fajn.
Trenér Stramaccioni o Václavu Kadlecovi"Dobrý výkon, bohužel při gólu ho brankář trefil a on si obnovil ránu na noze. Jiný by asi odstoupil, on chtěl hrát dál, toho si vážím. Je pro nás důležitý, protože je to falešné křídlo, může hodně pomoct útočníkovi. Samozřejmě jsem se radil s českými kolegy v realizačním týmu, komu pásku dáme. Po Lafim, Rosovi, Bičíkovi je jeden z respektovaných hráčů. Zasloužil si pásku víc než třeba Pepa Šural, který je tu dva roky. On tady hraje v součtu déle. |
Vy se po zranění cítíte fajn?
Před zraněním jsem se cítil líp, hlavně fyzicky. Ten výpadek je znát, přece jen mám za sebou jen pár tréninků. Za gól jsem rád, vyřešil jsem to dobře.
Vydržel jste 67 minut. Víc to nešlo?
Nějak by to asi šlo, ale v tu chvíli jsem necítil, že bych odevzdal svých sto procent, už to nebylo ono. A hlavně minulý rok se mi stalo, že jsem si svalové zranění obnovil, protože jsem hrál víc minut, než bych měl. Teď jsem nechtěl riskovat. Po půli jsme si řekli, že dám, co to půjde. Vyšlo to na dvacet minut, s tím jsem tak nějak počítal.
Poprvé ve Spartě jste od začátku zápasu byl kapitánem, letos na podzim po Lafatovi, Rosickém, Marečkovi, Michalu Kadlecovi a Šuralovi už šestým. Proč to tentokrát padlo na vás?
V týdnu si mě trenér zavolal a řekl mi, že nad tím přemýšlí, že buď já nebo Pepa Šural. Před zápasem mi řekl, že mi věří, že se rozhodl pro mě. Samozřejmě, že mě to potěšilo a jsem rád, že jsme vyhráli.
Nastoupil jste na pravé straně, předtím jste hrál na hrotu. Jak teď svou pozici v konkurenci útočníků Šurala, Lafaty a Janka vnímáte?
Vypadá to, že zase budu nastupovat víc zprava, ale myslím si, že si dokážeme všichni vyhovět. Budu se tlačit víc doprostřed jako za trenéra Lavičky a myslím si, že by to mělo být v pohodě.
Václav Kadlec poslal Spartu proti Jihlavě do vedení ve čtvrté minutě ⚽️ #acsparta #acsIG (https://t.co/qjHVaa2PN1) https://t.co/P4Om0K6oqg
