"Jde samozřejmě o první zápasy, takže na prognózy, jak se asi boj o titul bude vyvíjet, je přece jen brzo. Ale zmíním se o tom, co utkání v Teplicích a v Praze na Strahově naznačila.
Když skončil zápas v Teplicích, nemohl jsem se ubránit dojmu, že Sparta je o stupínek níž než na podzim. Nic na tom nemění fakt, že utkání by víc slušela remíza. Hra sparťanů byla nekvalitní, nevyrovnaná, neefektivní. Nevytvořili si kloudnou brankovou šanci a když už přece jen přišel náznak, nebylo to zásluhou nějaké chytré kombinace, ale většinou po soupeřových chybách.
Postrádal jsem u Sparty důrazný a agresivní tah na branku, což vyvolávalo dojem, že mužstvo prostě na účinnější herní projev nemá sílu. Hráči Sparty se nedokázali vypořádat se soupeřovou těsnou celoplošnou obranou, hlavně s teplickým forčekingem na sparťanské polovině.
Slavia o den později pokračovala ve svěžím podzimním duchu. Její fotbal je líbivý z prostého důvodu. Slávisté si osvojili hru na jeden dotek a právě to dělá jejich projev tak strhující, rychlý a dramatický. Létá hlavně míč a divákovi se zdá, že s ním i hráči. A dojem z celkového výkonu pak bývá výtečný.
Navíc tenhle způsob hry je velmi účinný, odolá mu málokterá obrana. Přitom fanoušek klidně svému mužstvu odpustí, když tři čtyři takové rychlé kombinace nevyjdou. Když totiž mužstvo dál praktikuje svůj vlastní herní styl, úspěch většinou přijde.
A právě to bylo v souboji slávistů s Hradcem typické hlavně pro první poločas. Po rychlé brance předváděla Slavia přitažlivý tempo fotbal, rychlé útoky většinou na jeden dotek se na hradeckou branku jen valily, ale druhý gól nepřicházel. Přesto se na Strahově v jednom kuse tleskalo a nakonec ty další branky přišly.
Samozřejmě, že k takovému hernímu stylu, jaký předvádí Slavia, musíte mít odpovídající hráčské typy. A tady je vidět, že slávisté mužstvo postavili a dál staví koncepčně, jednotliví hráči do tohoto náročného fotbalu zkrátka zapadají.
Při tomto ohlédnutí je ale zapotřebí vzít v úvahu, že vzhledem k soupeřům a místu zápasů byla role Sparty mnohem těžší, než jakou ji měli slávisté. A teprve další zápasy napoví zase o něco víc.
Kdybych měl dnes říci, kdo bude Spartu se Slavií na jaře nejvíc prohánět, vsadil bych na Teplice. Přínos trenéra Straky už je dnes nezpochybnitelný. Navíc mi na něm imponuje, že není žádný patolízal, a klidně nechá sedět takzvané rádoby hvězdy. A do hry posílá jen takové hráče, které mužstvo něco přinášejí, a kteří jsou ochotní na hřišti padnout.
Letmo mě přitom napadá, že kdyby měl stejnou filosofii mnohem zkušenější trenér Jarabinský, možná by na sparťanské lavičce ještě seděl. A v mužstvu by to klapalo."
