"Co dnes fotbalisté Ostravy předvádějí, to už nemůže být náhoda. V opačném případě by si totiž na Slavii nepočínali tak sebevědomě. Jenže oni se do zápasu na Strahově pustili, jako kdyby hráli doma s nějakým outsiderem.
Tohle si může dovolit jedině tým, jehož hráči si nesmírně věří. A věří si proto, že mají ideálně sestavné mužstvo. Zkušené mazáky, mezi něž počítám Bolfa, Látala, Čížka, Slončíka a Heinze, skvěle doplňují ti mladší, kteří po hřišti lítají jak honicí psi.
Přitom ale nejde jen o nějaké chaotické běhání. Je to kombinační dynamický fotbal, který platí na každého soupeře. Hráči jsou v neustálém pohybu, nabízejí se, nedají soupeři vydechnout. Ostrava dnes hraje fotbal, který jsme na jaře obdivovali právě u Slavie. Ani ta sice v pondělním zápase nehrála špatně, ale Ostrava ji prostě přejela.
A jak je možné, že se ostravské mužstvo takhle zvedlo? I když ho můžu sledovat jen z dálky, vypadá to, že právě Ostrava trefila na dobrého trenéra. Jistě je především zásluhou Komňackého, že z rozličných hráčských typů, ať už věkově, nebo fotbalově, vytvořil znamenitě pracující tým. A co je hodně důležité, mužstvo má velmi dobře vyváženou defenzivní i ofenzivní fázi hry.
Jak jsem se mohl v poslední době dočíst, Komňacký si věří stejně jako jeho hráči. A zatím to vypadá, že tohle seběvědomí má opodstatnění. Přenesl tu víru ve vlastní schopnosti na hráče. A tady znovu musím připomenout pondělní zápas Ostravy na Slavii, ve kterém to sebevědomí z ostravských hráčů jen čišelo.
Nemůžu si v téhle souvislosti odpustit jednu poznámku. Scházelo totiž málo a Ostrava měla trenéra jiného. Jen ať si všichni vzpomenou, komu ostravské vedení nabízelo angažmá už loni v létě po odchodu Jarabinského, a komu stejnou nabídku zopakovalo letos před Komňackým. A kdyby kouč, který nechtěl dojíždět takovou dálku, nabídku přijal, měla by dnes Ostrava po fotbale...
Sparta, náš nejúspěšnější klub jak historicky, tak v posledních letech, má v současné době mužstvo, které je opakem Ostravy.
Jak to tak probírám se známými od fotbalu, nejen na mě dělá Sparta dojem, že mužstvo není vhodně složené. Šedivý průměr. Obrana nic moc, v záloze převládá defenziva, protože v jejím středu chybí tvůrce hry, který by vymyslel něco kloudného dopředu. A vynikající Poborský sám na všechno nestačí. Mít jen jedno takovéhle eso, to je prostě na Spartu málo.
Vlastně, fotbalová esa má Sparta dvě, protože nesmím zapomenout na brankáře Blažka. Jenže ten ze svého postu sparťanské ofenzivě moc nepomůže. A ještě jeden postřeh. V nedávné minulosti šla na sparťanského brankáře tak jedna nebezpečná střela za zápas. A dnes gólman Spartu musí držet. Což taky o něčem svědčí.
A sparťanský útok? Taky jen průměr. Ukazuje se, že kolem Gluščeviče se nadělalo víc slávy, než si takový fotbalista zaslouží. Kdybych k němu měl něco říct, asi bych to vyjádřil stejnými slovy jako většina ostatních: nic moc.
Hodně se také spekuluje o tom, že Spartě uškodila výměna útočníka Pospíšila za obránce Johanu. Pokud jde o mě, tak já zrovna v tomhle zásadní problém nevidím. Hlavní potíž Sparty spočívá v nevýrazné záloze, a že nefunguje jako tým."
