Do sobotní volby to bude asi ještě dlouhých pár dní, plných zákulisních tahů, možná i vytahování špíny.
Už teď chodí do redakce MF DNES nejrůznější, většinou anonymní vzkazy očerňující jednou Ivana Haška a jednou Luďka Vinše, jediných dvou kandidátů na křeslo svazového předsedy.
I Sherlock Holmes by měl přitom potíž rozeznat, kdo z odesilatelů vzkazů konal z ušlechtilých a kdo z intrikářských pohnutek. Slavnému detektivovi by dalo zabrat pátraní, která informace je pravdivá a která naschvál lživá.
Ano, bude to perný týden. Už tento víkend rozeslal známý svazový rebel Jiří Kubíček e-mail, v němž uvádí velmi závažný fakt: někdo prý zfalšoval jeho podpis a jeho jménem podal podnět k vyšetřování svazu kvůli korupčnímu jednání a nehospodárnému nakládání s penězi.
Kdo bude tahat za páky českého fotbalu?
Luděk Vinš
|
"Uvedené trestní oznámení jsem nezpracoval a nepodepsal jsem je, ostatně tento podpis absolutně neodpovídá mému. Musím konstatovat, že někdo chtěl poškodit moji osobu," nadiktoval Kubíček do protokolu policii, jíž celou věc oznámil.
Kubíček bude znovu kandidovat na post místopředsedy svazu a rozhodně není sám, kdo chce dál stát v čele fotbalu: z dvanácti současných členů výkonného výboru, což je fotbalová vláda, jich o znovuzvolení usiluje rovných deset. Pouze stávající šéf Pavel Mokrý a František Hrdlička už nehodlají mezi "vrchností" být.
Nejen z tohoto důvodu bude pro nového předsedu svazu složité nastartovat novou éru, v níž se začne aspoň blýskat na lepší časy.
Odkud vlastně budou muset Hašek či Vinš fotbal vyvést? K tomu je nutné podívat se, kam fotbal došel od rozpadu federace se Slovenskem v roce 1993. Zkusme to načrtnout za pomoci vybraných bodů.
Kredit
Kredit českého fotbalu nikdy nebyl dvakrát vysoký. Od počátku v něm platilo "navrch huj, vespod fuj". Zatímco reprezentace se těšila respektu, o domácích poměrech si nikdo iluze nedělal. Fotbal měl pověst "veksláckého" sportu, v němž toho lze koupit spoustu, ne-li cokoli.
Do jisté míry to byl oprávněný cejch. Vždyť první aféra týkající se úplatnosti ligových rozhodčích vypukla už v roce 1995. Několik sudích, mezi nimi i známý Lubomír Puček, bylo suspendováno do 2. ligy, tím vše utichlo. "Copak jsme to mohli otevřít naplno?" prohlásil výmluvně tehdejší svazový šéf František Chvalovský.
Jestliže se problémy smetly ze stolu, neznamenalo to, že byly uklizeny. Ponorná řeka fotbalového hnusu vytryskla v gejzíru na povrch o necelých deset let později ve skandálu Horníka a spol.
Až pak nastoupila Mokrého vláda, jež si dala za cíl vrátit fotbalu aspoň část prestiže. Tyto plány dostaly "nabančeno" zhruba stejně tvrdě jako nedávno člen výkonného výboru Václav Chvála, což on dává do souvislosti s upozorňováním na lidi, kteří si z korupce ve fotbale udělali živnost.
Ekonomika
"Fotbal přežije všechno," říká fotbalový ministr financí Jaroslav Vacek, avšak dodává: "Je otázka, v jakém rozsahu a kvalitě."
Fotbalový svaz hospodaří ročně s částkou 200 milionů korun a rozpočet by měl být garantován do roku 2010. Peníze přicházejí z několika zdrojů, jako jsou odměny za účast na šampionátech, od Sazky, z dotací evropské asociace UEFA a od sponzorů. Ty zajišťuje společnost STES, marketingový partner svazu.
V minulosti už bylo líp, což je zčásti logické kvůli ekonomické krizi.
Přesto si mnozí myslí, že by do fotbalu měly plynout větší sumy.
Ligové kluby jsou přesvědčeny, že by byly schopny sehnat si víc peněz, než jim dává STES. A ukřivděny z nedostatku peněz se cítí i kluby výkonnostního fotbalu; Vacek před časem odhadl, že ze čtyř tisíc klubů jich deset procent nepřežije.
Ne právě komfortní ekonomická situace opět úzce souvisí se slabým a rozhádaným vedením, jinými slovy s důvěryhodností. Těžko zjistit, kolik potenciálních partnerů bylo tímto stavem odrazeno, platí však pár měsíců stará věta šéfa Sazky Aleše Hušáka o tom, že když není v pořádku fotbal, není v pořádku celý český sport.
"Kvůli změnám daňových zákonů od roku 2006 chybí v českém sportu 700 milionů, které je třeba nahradit. Naše vyjednávací pozice se státem bude jednodušší, pokud budeme silným partnerem. A k tomu potřebujeme fotbal, nejdůležitější článek českého sportu. Proto potřebujeme jeho jednotnost," apeloval Hušák.
Začne se jeho přání naplňovat sobotní volbou?
Diplomacie
Dnes není o čem hovořit, zastoupení ve významných mezinárodních orgánech Česko nemá. Málo na tom změní úsměvy, které při návštěvě Prahy rozdávali šéf evropského fotbalu Michel Platini a vládce toho světového, Sepp Blatter.
Ať byl jakkoli kontroverzní, vliv a konexe měl v Evropě bývalý svazový předseda Chvalovský. Posledního muže s mezinárodně našlápnutou kariérou, generálního sekretáře Petra Fouska, vyhnala tato vláda z fotbalu kvůli tomu, že s ní odmítal držet basu.
Reprezentace
Vzdor nynějšímu poklesu, reprezentace byla v éře samostatného státu víceméně úspěšná. Má stříbro z mistrovství Evropy 1996, třetí místo z Eura 2004 i postup na světový šampionát, na což se do roku 2006 čekalo šestnáct let. Jedenadvacítka byla zlatá na šampionátu 2001, dvacítka hrála finále mistrovství světa 2007.
Do jaké míry je však tohle zásluha fotbalových vlád? Před sedmi lety nazval tehdejší reprezentační stoper Tomáš Řepka předsedu svazu Obsta týpkem, a velké autoritě se netěšil ani Mokrý a spol.
Ohání-li se Mokrý reprezentačními zdary, lze mu připomenout netečnost v případu známého reprezentačního flámu na pokoji 433 v březnu 2007. Tehdy bylo zaděláno na uvolnění mravů, jež pak Mokrý a jeho lidé horlivě hasili letos v dubnu vyřazením šesti hráčů z týmu za návštěvu restaurace po kvalifikační prohře se Slovenskem.
Ve stejný den byl odvolán trenér Petr Rada, jehož pozice byla oslabena nejasným způsobem volby.
"Volbu nového trenéra musíme udělat jinak, abychom zase nebyli za idioty," umiňoval si člen výkonného výboru Jaroslav Starka.
Marně: šéfové nejprve nominovali expertní komisi, kde seděli například Chovanec a Poborský, pak ignorovali její doporučení na Dušana Uhrina staršího a na dobu neurčitou dosadili do funkce Františka Straku.
Tanečky kolem muže, který konečně na delší čas nahradí Karla Brücknera, budou možná pokračovat po sobotních volbách. To vše v době, kdy reprezentaci čeká klíčový podzim, v němž zkusí oživit šance na postup na mistrovství světa 2010.
Liga
Vzpomeňte si na hrůzu libereckého stadionu a na jeho dnešní atraktivní podobu. Nebo na slávistický Eden z 90. let a ten nynější. Znatelný pokrok je částečně zásluhou všech fotbalových vlád včetně té, jež za pět dní skončí.
I Mokrého muži pokračovali v projektech vylepšování stadionů: klubům diktovali podmínky, za nichž mohou hrát soutěže. Tento bič přispěl přes různé úlevy a výjimky ke kultivaci fotbalových arén.
V nich jsou však stále negativní věci. Co z toho, že stadiony vypadají hezky, když na ně nechodí mnoho lidí. K tomu ještě jednou Hušák, tentokrát udivený: "Jak je možné, že se v této zemi platí hráčům miliony za to, že běhají po trávníku a dívají se na ně pouhé čtyři tisícovky fanoušků?"
Inu, možné to je... Ani minulým, ani nynějším fotbalovým pánům se nepodařilo udělat z fotbalu záležitost pro masy. Kromě odchodu hvězd do zahraničí, čemuž lze těžko čelit, za to může i prostředí, v němž mají prostor chuligáni.
Poslední poctivě míněný pokus, jak výtržníky vyhnat, tragikomicky zdiskreditoval sám Mokrý: sotva vstoupila v platnost jím podepsaná dohoda o tom, že policisté opustí stadiony a svěří bezpečnost na nich do péče pořadatelů, vystoupil Mokrý s tím, že opatření bylo unáhlené...
